Středomořský stát v severní Africe, součást tzv. Maghrebu. Pobřeží osídleno již Féničany, později pod vládou Římské říše a Byzance, zatímco berberské kmeny kontrolovaly hornaté a pouštní oblasti vnitrozemí. V 7. a 8. století bylo území dobyto Araby, nicméně Berbeři, jakkoli konvertovali k islámu, dokázali vzdorovat arabské dominanci. Po stoletích bojů (na pobřeží mj. se Španělskem ) se oblast Alžírska stala roku 1518 nominální součástí Osmanské říše , přičemž místní vládci požívali vysoké míry autonomie. Roku 1830 anektovala Alžírsko Francie a zahájila jeho kolonizaci (dnešní hranice pocházejí asi z roku 1902). Nacionalistické hnutí vedlo roku 1954 k válce s Francií, která vyústila francouzským uznáním nezávislosti roku 1962. Po letech vlády jedné strany (Fronty národního osvobození) a koketování se socialismem rozhodla referenda z let 1988 a 1989 o pluralitním systému. Ve volbách roku 1991 však zvítězila strana FIS (islámští fundamentalisté), která požaduje nastolení islámského státu. Z obavy před převzetím moci vítězi voleb se armáda odhodlala roku 1992 k státnímu převratu. V zemi se začal vzmáhat terorismus, oběťmi atentátů proti cizincům, představitelům státní správy i nezávislé inteligenci se staly tisíce lidí. V lednu 1994 zrušili vojenští vládci kolektivní vedení státu, Nejvyšší státní radu, a jmenovali generála Lamína Ziruála prezidentem. Přes lepšící se hospodářské výsledky je přes polovinu mladých lidí nezaměstnaných a neustává násilí. Prezident usiluje o zavedení nové ústavy referendem; měla by eliminovat možnost zásadní změny demokratického politického systému, mj. zavedením druhé komory parlamentu a volebním systémem poměrného zastoupení.