Středomořský stát v severní Africe. Kolonie na pobřeží zakládali ve starověku Féničané, Řekové a Římané. V 7. století se stalo území součástí Arabské říše. Roku 1510 dobyli Španělé Tripolis, ale již roku 1551 se celá Libye stala součástí Osmanské říše . Od roku 1711 měla oblast faktickou nezávislost (piráti) a teprve roku 1835 byla potvrzena suverenita tureckého sultána. Po italsko-turecké válce byla roku 1912 oblast připojena jako dvě kolonie k Itálii ( Tripolsko , Kyrenaika ). Později byl obsazen i Fezzán. Plnou kontrolu i nad vnitrozemím se podařilo Itálii zajistit až v meziválečném období. Od roku 1943 byla oblast pod správou Velké Británie a Francie . Roku 1951 byla jako první africké zemi přiznána Libyi nezávislost z rozhodnutí Valného shromáždění OSN. Nový stát vznikl jako federativní království Kyrenaiky, Tripolska a Fezzánu. Federativní princip byl zrušen roku 1963, monarchie nahrazena republikou v roce 1969. Od 70. let probíhaly v zemi socialistické experimenty spojené s podporou různých teroristických organizací zejména v Evropě a na Blízkém východě. Faktickým vládcem země je vůdce revoluce Muammar Kaddáfí, i když žádnou oficiální funkci nemá. Na počátku 80. let Libye zasahovala do konfliktu v Čadu (podpora režimu prezidenta Oueddeie), když již od roku 1973 okupovala sporné pohraniční území. Na konci roku 1985 USA obvinily Libyi z mezinárodního terorismu a v roce 1986 vyhlásily hospodářské sankce. Pak následovaly nálety amerického letectva na Tripolis a Benghází. V roce 1992 vyhlásila sankce vůči Libyi OSN. V roce 1993 byla potlačena vojenská vzpoura proti Kaddáfímu. V odpověď zavedl v roce 1994 islámské právo (šarí’a). V roce 1994 zahájily libyjské jednotky odsun z pohraničí Čadu po verdiktu Mezinárodního soudního dvora a vojenský konflikt s Čadem byl ukončen.