Přímořský stát v jihozápadní Africe. Oblast osídlenou převážně bantuskými kmeny objevili Portugalci v 15. století. V kolonizačním úsilí soupeřili Nizozemci a Britové až do roku 1884, kdy obsadili Němci většinu území (s výjimkou Velrybí zátoky ). Protektorát Německá jihozápadní Afrika byl roku 1915 okupován vojsky Jihoafrické unie a po 1. světové válce svěřen jako mandátní území Společnosti národů do správy Jihoafrické unii s názvem Jihozápadní Afrika. Roku 1949 odmítla Unie předat území do správy OSN a spravovala je přímo na základě stejných principů jako v samotné Unii (apartheid). Roku 1966 OSN formálně ukončilo mandát JAR a nastolilo plán cesty k samostatnosti Jihozápadní Afriky (Namibie od roku 1968). Po desetiletích občanské války JAR akceptovala roku 1988 rozhodnutí OSN a po volbách roku 1989 byla o rok později vyhlášena nezávislost země a přijata ústava, zajišťující pluralitní vládu. Roku 1994 předala JAR Namibii i enklávu Velrybí zátoka.