Stát ve východní Africe u Indického oceánu v tzv. Africkém rohu. Od 7. století zakládali Arabové obchodní stanice na pobřeží, které zůstalo pod arabským vlivem až do 19. století, kdy se o Somálsko začaly zajímat evropské velmoci. Somálské území bylo do konce 19. století rozděleno na několik teritorií: Francouzské Somálsko (dnešní Džibuti ), Italské Somálsko (východní část), Britské Somálsko (severní část). Italské Somálsko bylo po italsko-habešské válce spojeno roku 1936 s Etiopií v Italskou východní Afriku . Z této oblasti pak vedla fašistická Itálie útok proti Britskému Somálsku, které roku 1940 obsadila. O rok později dobyli Britové ztracené území a postupně obsadili i Italské Somálsko, které okupovali až do roku 1950. Část somálského území (Ogaden) byla předána sousední Etiopii. Roku 1949 bylo na území Italského Somálska z rozhodnutí OSN vytvořeno poručenské území pod italskou správou. Roku 1960 došlo k sjednocení obou bývalých kolonií a vytvoření jednotného a nezávislého Somálska. V 70. letech se dostalo Somálsko do konfliktu s Etiopií kvůli sporným územím, od konce 80. let byla země zachvácena občanskou (klanovou) válkou, která vyústila ve faktické rozdělení země mezi jednotlivé politické frakce. Na severozápadě země došlo v roce 1991 k odtržení oblasti, která se vyhlásila nezávislou republikou Somaliland. Intervence vojsk OSN v roce 1993 skončila neúspěchem. V roce 1994 sice podepsali představitelé dvou nejsilnějších znepřátelených frakcí Alí Mahdí Mohammed a Mohammed Farah Aidíd prohlášení vyzývající k příměří, ale v roce 1995 vypukly nové boje. V červenci 1996 samozvaný prezient Aidíd po zranění zemřel.