Stát mezi pohořím Kavkaz a Kaspickým mořem (jeho součástí je i enkláva Nachičevanská oblast oddělená od vlastního Ázerbájdžánu arménským územím). V oblasti existovala v minulosti řada malých států vystavených expanzi sousedních říší ( Turecko , Persie , Rusko ). Severní část Ázerbájdžánu byla anektována Ruskem roku 1828 (jižní je součástí Íránu ). Po ruské revoluci a neúspěšném pokusu o federaci zakavkazských států vznikl roku 1918 v ruské části Ázerbájdžánu nezávislý stát, který však nepřežil komunistickou agresi (1920). Od roku 1922 byl Ázerbájdžán součástí Zakavkazské SFSR v rámci SSSR , po jejím zrušení v roce 1936 byla vytvořena Ázerbájdžánská SSR. V souvislosti s rozkladem SSSR vyhlásil Ázerbájdžán roku 1991 svou nezávislost. Zakládající člen SNS z prosince 1991, vystoupil v roce 1992 a opět vstoupil v září 1993, poté, co byl svržen vojenským povstáním A. Elčibej a moc byla předána Gejdaru Alijevovi.Ten svou vládu nechal stvrdit v prosinci lidovým referendem. Od roku 1988 probíhá ozbrojený konflikt v ázerbájdžánské enklávě v Náhorním Karabachu , kde žijí převážně Arméni. Arménským vojskům se podařilo Náhorní Karabach obsadit. V květnu 1994 bylo uzavřeno příměří.