Přímořský stát v jižní Asii na stejnojmenném poloostrově v Indickém oceánu. Poprvé byla země sjednocena Ašókou (asi 273-232 př. n. l.), ale záhy se rozpadla do řady států a po období sjednocení aspoň severní části země za prvních vládců dynastie Guptovců (320-414) došlo od 5. století k novému roztříštění. V 8. století byla část severní Indie islamizována. Znovu zemi sjednotili až první panovníci dynastie Velikých Mughalů. Současně se v Indii začali usazovat evropští obchodníci (zejména Portugalci, Francouzi, Angličané), kteří využili oslabení ústřední vlády, respektive rozpadu Indie a jejich faktorie se staly základnami koloniálních výbojů. Počáteční převaha Francie byla po sedmileté válce (1756-1763) nahrazena britskou. Zatímco územní rozsah Portugalské Indie a Francouzské Indie se omezil na několik měst, Britové naopak prostřednictvím Východoindické společnosti do poloviny 19. století fakticky ovládali celý subkontinent. Po velkém povstání z let 1857-1859 však britská vláda začala uplatňovat svůj vliv přímo a prohlásila Indii korunní kolonií a britští panovníci přijali titul indických císařů (1877). Britská Indie ovšem zahrnovala nejen dnešní Indii, ale i další státy. Nesplněné sliby z doby 1. světové války na poskytnutí statutu dominia vedly k růstu protibritských nálad mezi hinduisty (Gándhí), ale i muslimy (Džinnáh). Indie také za 2. světové války fakticky zachovávala neutralitu a netajila se sympatiemi k Japonsku, jehož vojska obsadila Barmu a stanula na hranicích země (mj. kampaň občanské neposlušnosti z roku 1942). Po 2. světové válce bylo jen otázkou formy a času, jak a kdy předat vládu do rukou domorodého obyvatelstva. Rozpory mezi muslimy a hinduisty vedly k rozdělení Britské Indie na islámský Pákistán a převážně hinduistickou Indickou unii, která zahrnula 555 z celkových asi 651 knížectví. Začleňování jednotlivých států a státečků probíhalo až do roku 1950, kdy byla oficiálně vyhlášena Indická republika. Územní spory s Pákistánem vedly k několika ozbrojeným konfliktům (zejména o Džammú a Kašmír a v souvislosti s odtržením Východního Pákistánu - pozdějšího Bangladéše ), ale v roce 1962 došlo i ke střetu s Čínou , s níž má Indie spory i díky čínské anexi Tibetu . Dodnes také musí Indie čelit separatistickým snahám různého stupně (Sikhové, Nágové a další). Současně během 50. a na počátku 60. let zanikly i zbytky koloniálního panství Francie a Portugalska . Naproti tomu zásah Indie do bojů na Srí Lance a snaha převzít po Británii vliv v malých okolních státech ( Bhútán , Nepál ) se s výjimkou Sikkimu nesetkaly s větším úspěchem. Od roku 1990 probíhají krvavé srážky mezi hinduisty a muslimy a od roku 1993 střety vládních sil s muslimskými separatisty ve státě Džammú a Kašmír.