Stát v jihozápadní Asii s úzkým přístupem k Perskému zálivu v deltě Šatt al-Arab. Na území dnešního Iráku (oblast Mezopotámie) vznikaly první státy už v 3. tisíciletí př. n. l. (Sumerové). Poté území ovládli Babylóňané a Asyřané, kteří vytvořili rozsáhlé veleříše. Vystřídali je Peršané, Alexandr Veliký a jeho nástupci a konečně v 7. století ovládli oblast Arabové. V roce 1534 bylo území připojeno k Osmanské říši . Za 1. světové války po předchozích neúspěších dobyla britská armáda roku 1917 Bagdád. Po 1. světové válce (1920) se stal Irák britským mandátním územím. V roce 1921 tu bylo vyhlášeno království pod britským protektorátem, roku 1930 byla zemi formálně přiznána nezávislost. Vzhledem k proněmeckým tendencím se však za 2. světové války (1941) v Iráku vylodila britská vojska, která porazila iráckou armádu a prosadila ustavení probritské vlády. Ta v roce 1943 vyhlásila válku Německu . Británie si svůj vliv chtěla uchovat zvláštní smlouvou (1948), ta však musela být pro odpor obyvatel už následující rok odvolána. 1958 byla vyhlášena Arabská federace, která měla sjednotit země s vládnoucí dynastií Hášimovců (Irák, Jordánsko ) jako protiváhu Sjednocené arabské republice , ale vzápětí byl revolucí král svržen. Následující vývoj byl poznamenán pokusy o převrat, resp. úspěšnými puči a válkou proti Kurdům na severu země. Po nástupu S. Husajna došlo v letech 1980-1988 nejprve ke krvavé válce s Íránem , poté k anexi Kuvajtu (1990). Ve válce vedené pod vlajkou OSN (leden-únor 1991; operace Pouštní bouře) byl Irák poražen a donucen Kuvajt vyklidit. Své nároky na toto území formálně odvolal až na sklonku roku 1994, ale vzdor sankcím dosud nezmírnil svůj despotický režim uvnitř země.