Vnitrozemský stát ve Střední Asii. Od starověku bylo území dnešního Uzbekistánu součástí sousedních říší a předmětem nájezdů dobyvatelů (Parthové, Arabové, Turci, Mongolové). V 16. století bylo uzbecké území jádrem mocných chanátů Buchara, Chiva, v 18. století se od Bucharského chanátu oddělit Kokandský chanát. Od 19. století se všechny tyto chanáty staly předmětem ruské expanze a v 70. letech byly fakticky připojeny k Rusku (Buchara a Chiva jako protektoráty, Kokand jako součást Turkestánské gubernie). Po ruské revoluci byla v Buchaře a Chivě zrušena monarchie a vyhlášena Bucharská a Chorezemská lidová sovětská republika. Zbytek území byl součástí Turkestánské ASSR v rámci RSFSR. Roku 1924 byla Bucharská a Chorezemská republika zrušena a jejich území rozděleno mezi nově vytvořenou Turkmenskou a Uzbeckou SSR v rámci SSSR . Z Uzbecké SSR byla roku 1929 vyčleněna Tádžická SSR. Na území v západním Uzbekistánu v souvislosti se státoprávními změnami v posledních letech existence SSSR vyhlásila v roce 1990 svrchovanost Karakalpacká sovětská republika, v roce 1992 přejmenovaná na Republiku Karakalpakstán. V roce 1991 vyhlásil Uzbekistán nezávislost, v prosinci 1991 pak patřil k zakládajícím členům SNS. Opoziční strany jsou zakázány. V referendu v roce 1995 bylo odhlasováno prodloužení prezidentského úřadu do roku 2000.