Albanie je maly stat na zapadnim pobrezi Balkanskeho poloostrova. Sousedi s Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Cernou Horou, Srbskem, Makedonii a Reckem. Od Italie je oddelena 75 km sirokym Otranskym prulivem. Uzemi meri od severu k jihu zhruba 350 km a maximalni sirka je asi 150 km. Vetsina zeme je hornata, jen pri clenitem pobrezi se nachazi naplavova nizina s mnoha mocaly a lagunami. Mocaly se postupne vysusuji a zeme uz byla zbavena drive rozsirene malarie. Pohori patri do soustavy Dinarid a misty dosahuje vysek nad 2 500 m. Nejvyssi je vapencovy masiv Korabi (Korab) 2 751 m na hranicich s Cernou Horou a Srbskem. Zeme ma hustou sit kratkych a prudkych rek s kolisavym stavem vody. Maji vyznam pro zavlazovani i jako zdroj energie. Nejvetsi rekou je Drini (Drin) 280 km dlouha. Na severozapade pri hrahicich s Cernou Horou lezi Skadarske jezero (369 km2), na vychode jezero Ochridske (366 km2), ktere je hluboke 285 m, a jezero Prespanske (285 km2). Podnebi je stredomorske, teple a suche, rozdilne pri pobrezi s mirnou zimou a ve vnitrozemi, kde v horskych oblastech je v zime snih a mraz. V zime vane z hor studeny vitr bora a v obdobi destu od jihu teply vitr scirocco. Vnitrozemi je pokryto dubovym, bukovym i jehlicnatym lesem. Ve vyssich plohach (nad 1000 m) jsou horske louky. Pri podrezi rostou do vysek 350 m olivy a citrusove stromy. V malo zalidnenych horskych oblastech se udrzeli vlci a medvedi. Podrobnym pruzkumem se zjistilo velke bohatstvi ropy, rud a mnozstvi energetickeho vyuziti vodnich zdroju.

Albanie je zemedelsko-prumyslova zeme sw rozvijejicim se prumyslem, ktery je budovan u nalezist nerostu. Hlavne se tezi ropa u mest Qytet Stalin a Selenice, odkud se vede ropovodem k pobrezi, prirodni asfalt a zemni plyn. Dulezita je tezba rud a vyroba chromu (Bulquice), medi (Puke Rubik). Hnede uhli se tezi u Tirany a Korce (Korci). Elektricka energie se ziskava v tepelnych, ale hlavne vodnich elektrarnach. Strojirensky prumysl je v Tirane (traktory, stroje), v Durres (Drac) jsou lodenice, v Elbasanu je velky drevozpracujici kombinat, textilni prumysl je v Tirane, nejrozvinutejsi je prumysl potravinarsky - vyroba olivoveho oleje, ovocnych, zeleninovych a rybich konzerv, tabakovych vyrobku, cukrovary. Jeste nadale zdrustevnene zemedelstvi pestuje kukurici, psenici (v pobreznich nizinach a horskych kotlinach), mene zito a ryzi. Vyznamne je pestovani tabaku, oliv a ovoce pri pobrezi. Z zivocisne vyroby je nejvyznamnejsi chov ovci, koz a skotu.

V doprave prevazuji silnice, z nichz nejdulezitejsi vede pri pobrezi. Zeleznice jsou pouze dve (z Drace do Tirany a do Pogradce), obe vybudovane az po2. svetove valce. Namorni lodstvo je male. Pro styk se zahranicim je dulezita letecka doprava.

Vetsinu obyvatel tvori Albanci, ale ziji zde i Rekove, Turci a Makedonci. Asi tri ctvrtiny obyvatel pracuji v zemedelstvi, avsak stale vice lidi prechazi do nove budovanych prumyslovych zavodu. Hlavni mesto Tirana lezi ve vnitrozemi. Stalou modernizaci straci drivejsi orientalni raz. Je zde soustredena vetsina prumyslu. Pri pobrezi lezi pristav Drac s 55 000 obyvateli, ktery je zeleznici spojen s hlavnim mestem, a Vlore (Valona) s potravinarskym prumyslem a tezbou soli. Na severu lezi historicke mesto Shkoder (Skadar), na jihu Korca.

Vyvazeji se hlavne rudy (chromova), ropa a jeji produkty, asfalt, olivovy olej, ovoce, tabakove vyrobky. Dovazeji se stroje, ocel a prumyslove zbozi.