Belgie prileha 68 km dlouhym pobrezim k Severnimu mori. Hranici s Francii, Nizozemim, Nemeckem a Lucemburskem. Pri pobrezi je plocha rovina pokryta pisky, soucast severoevropske niziny. Tato krajina je na urovni hladiny more. Orna puda se zde ziskava odcerpavanim vody z mokrin. Podnebi je zde vlhke a mlhave. Stred zeme vyplnuje pahorkatina s mirnym podnebim - je to nejurodnejsi oblast statu se zemedelskou vyrobou. Jih a jihozapad je vyplneny Ardenami - vrchovinou z chudymi pudami a pastvinami. Horou Botrange zde Belgie dosahuje nejvyssi vysky 692 m. Je to ponury a drsny kraj s destivym podnebim. Dve nejvetsi reky statu Selda ( Schelde, Escaut ) a Maas ( Meuse ) se svymi pritoky pritekaji z Arden, jsou splavne a propojeny hustou siti pruplavu.

Belgie je rozvinuty prumyslovy stat s prevahou tezkeho prumyslu: hutnictvi, strojirenstvi, chemie a textil. Jsou zde bohata loziska cerneho uhli ( u mest Mons, Charleroi, Namur, Andenne a Lutychu ), zeleznych rud ( u lucemburskych hranic ), mensi jsou loziska kobaltu, medi a zinku. Hlavnimi produkty hutnictvi jsou zelezo, ocel, med a zinek. Elektricka energie se vyrabi v tepelnych elektrarnach. Svetovou uroven ma belgicke strojirenstvi, hlavne vyroba dulnich zarizeni, lokomotiv, zemedelskych a textilnich stroju, motorovych a jizdnich kol, stavba lodi ( Antverpy ) atd. Vyznamny je i elekrtotechnicky prumysl ( hlavne vyroba telekomunikacnich zarizeni ) a zbrojni prumysl ( Lutych ). Rozrusta se prumysl textilni ( puvodni stredisko okolo Gentu, dnes je rozsiren po cele zemi ). Vedle beznych textilnich vyrobku se vyrabeji gobeliny a zname belgicke krajky. Starou tradici ma sklenarstvi, hlavne vyroba zrcadel.

V zemedelstvi prevazuje zivocisna vyroba - chov skotu a vepru. Na dvou tretinach rozlohy statu jsou neurodne pisky, takze pouze 26 % uzemi je zemedelsky vyuzito. Pestuji se picniny a obili, jehoz sklizen nestaci k vyzive obyvatelstva a zejmena psenice se musi dovazet.

Rovinny raz statu umoznil velky rozvoj dopravnich spoju. Belgie ma nejhustsi dopravni sit na svete. Husta zeleznicni a silnicni sit je doplnena hustou siti splavnych rek propojenych 800 km pruplavu. Pruplavy umoznuji mensim namornim lodim plavbu do vnitrozemi ( az do Bruselu ). Antverpy lezici na Selde jsou tretim nejvetsim pristavem Evropy a jednim z nejvetsich na svete. Na plochem pobrezi je pristav Ostende, odkud vede trajekt do Velke Britanie. Vyznamnym strediskem mezinarodni letecke dopravy je Brusel.

Obyvatelstvo je tvoreno dvema narody : francouzsky mluvicimi Valony ( 44 % ) a o neco pocetnejsimi Vlamy ( 56 % ) s germanskym jazykem. Belgie je po Nizozemi nejlidnatejsim statem Evropy ( krome trpaslicich statu ). Nejvice je zalidnen stred statu a pobrezi.

Hlavni a sidelni mesto Brusel je vyznamne hospodarske, politicke a kulturni stredisko s prumyslovymi predmestimi. Pruplavem a rekou Seldou je spojeno s morem. Jizne od Bruselu je zname napoleonske bojiste Waterloo ( bitva roku 1815 ). Druhym nejvetsim mestem jsou Antverpy ( Antwerpen, Anvers ), kde zije vcetne predmesti 700 000 obyvatel. Je to prumyslove mesto s pristavem a lodenicemi, lezici 90 km od pobrezi. Strediskem vlamske Belgie je Gent, stare historicke mesto s textilnim a kozedelnym prumyslem ( 230 000 obyvatel ), Dalsi velka mesta jsou Lutych ( Luik, Liege ), Deurne, stredoveke Bruggy ( Brugge ), Charleroi, Ostende aj.

Belgie vyvazi textilni a chemicke vyrobky, kovy a uhli, dovazi hlavne potraviny a suroviny.

Predpověď počasí na příští 4 dny
Brusel