Nejvetsi ostrovni stat Evropy lezici v Atlantskem oceanu. Na jihu je od evropske pevniny oddelen prulivem La Manche a Calaiskou uzinou. Ostrov Irsko je od ostrova Velka Britanie oddelen Svatojirskym prulivem a Irskym morem, Severni Irsko pak od Irske republiky suchozemskou hranici. Vychodni pobrezi obleva Severni more. Pobrezi statu je clenite a to hlavne na severozapade. Ostrov Man lezi v Irskem mori, Normandske ostrovy pri pobrezi Francie. Na severu v Atlantskem oceanu patri k Velke Britanii souostrovi Orkneje a Shetlandy.

Podle povrchu muzeme uzemi statu rozdelit na tri oblasti :

1. Zapadni Anglie s Walesem a Skotskem - uzemi vetsinou hornate, s malo urodnou pudou, vyplnene na severu Kaledonskym pohorim a pohorim Grampiany s nejvyssi horou statu Ben Nevis ( 1 342 m ). Stredem Anglie se tahne pohori Penniny a prochazi Walesem na Cornwallsky poloostrov. Prirozenou hranici mezi Anglii a Skostkem je Cheviotske pohori.

2. Jihovychodni Anglie - ma nizinny raz a je nejurodnejsi oblasti statu.

3. Severni Irsko - rovina pokryta raselinisti a vresovisti.

Na britskych ostrovech je mnoho kratkych rek s malym spadem, klidnym tokem a trvalym stavem vody. Nejdelsi rekou je Thames ( Temze ), na ktere lezi hlavni mesto. Druhou nejvetsi rekou je Severn. Usti rek jsou otevrena, takze velky morsky priliv vnika hluboko do vnitrozemi ( Londyn lezi 60 km od pobrezi a presto sem mohou plout i vetsi namorni lode ). Ve Skotsku jsou cetna jezera ( zvana loch, odtud take pochazi nazev skotskeho jezerniho maskota Lochnesske prisery zdrobnele nazyvane Nessi ), pozustatky nekdejsi ledovcove cinnosti.

Podnebi je oceanske s vlhkou zimou vetsinou bez snehu a s letem chladnejsim nez u nas. Zapadni vetry prinaseji hodne destovitych srazek, vzduch byva nasycen vodnimi parami, ktere se srazeji ve zlutavou, skoro neproniknutelnou mlhu.

Ostrovni a okrajova poloha Velke Britanie vuci evropskemu kontinentu byla vzdy pricinou toho, ze politicky, hospodarsky i kulturni zivot a vyvoj se lisil od ostatni Evropy. Velka Britanie je vysoce vyspely prumyslovy stat. Zakladem rozvoje hospodarstvi byly zasoby cerneho uhli a zelezne rudy. Uhelna loziska jsou mezi Glasgowem a Edinburgem, v okoli mest Leeds, Birmingham, Newcastle a v jiznim Walesu, kde se tezi kvalitni antracit. Vytezene uhli se vetsinou pouziva v miste tezby pro textilni nebo hutni prumysl, pripadne se spaluje v tepelnych elektrarnach. Loziska cerneho uhli jsou casto provazena nalezisti zelezne rudy ( nejvice u Northamptonu ), ktera ale nestaci kryt potrebu prumyslu, tekze se dovazi i ze Svedska a Spanelska. Ostatnich rud je malo a dovazeji se. Ve velke Britanii je take rada jadernych elektraren.

Prumysl je velice rozvinuty a jsou zde zastopena vsechna jeho odvetvi. Nejvyznamnejsi je strojirenstvi ( osobni i nakladni automobily, letadla, traktory, stavba lodi ), hutnictvi ( vyroba zeleza, oceli, medi, zinku atd. ), chemie ( kyselina sirova, zpracovani ropy, vyroba umelych hnojiv, plastickych hmot, leciv ), textilni prumysl ( bavlnene, vlnene a lnene tkaniny ). Po celem state je rozsiren prumysl potravinarsky, zpracovavajici suroviny dovazene i z velmi vzdalenych zemi.

Podminky pro zemedelstvi nejsou priliz priznive. Nejurodnejsi oblasti jsou v jihovychodni Anglii a ve strednim Skotsku. Orna puda tvori 31 % veskere pudy, louky a pastviny 49 %. Silne prevazuje zivocisna vyroba. Pro chov dobytka je zde jak priznive podnebi, tak dostatek pastvin. Chova se hlavne hovezi dobytek, ovce a vepri. Rozvinuty je rybolov pri pobrezi i na sirem mori ( lovi se slede, makrely a tresky ). Nejvetsimi rybarskymi pristavy jsou Aberdeen, Grimsby a Hull. Pestuji se obilniny - psenice, oves, jecmen a zito ( k vyrobe whisky ) - a brambory. Vlhke podnebi vytvari dobre podminky pro ovocnarstvi a zeleninarstvi. Lesu je malo, 7 % rozlohy statu.

Vzhledem k ostrovni poloze je nejdulezitejsim odvetvim dopravy namorni plavba, ktera ma ve Velke Britanii starou tradici. Obchodni lodstvo s tonazi 26 000 000 BRT ( 3. misto na svete ) prepravuje hlavne suroviny a zbozi z clenskych statu Britskeho splecenstvi narodu. Namorni linky zajistuji take osobni dopravu mezi ruznymi kontinenty. Nejvetsi pristavy jsou Londyn, dale Liverpool, Cardiff ( hlavni uhelny pristav ), Newcastle, Hull, Glasgow, Southampton ( zamorska osobni doprava ). Ricni plavba se postupne nahrazuje dopravou zeleznicni a hlavne silnicni. Velka Britanie mela po Belgii a Nemecku nejhustsi zeleznicni sit, ale v poslednich cesetiletich byla rada nevynosnych spoju zrusena. Silnicni sit patri k nejmodernejsim v Evrope. Zajimave je take to, ze ve Velke Britanii se se jezdi po leve strane podobnejako v Japonsko a jinych statech Indonezie. Vyznamna je dokonale vybavena sit mezinarodnich a vnitrostatnich leteckych linek.

Obyvatele jsou z 80 % Anglicane, zbytek tvori Skotove ( z male casti mluvici keltskou galstinou ), Irove a Walesane ( z nichz asi 900 000 mluvi keltskou velstinou ). Prumerna hustota zalidneni je velka, ale osidleni neni rovnomerne. Nejhusteji jsou zalidneny prumyslove oblasti ve stredni a jizni Anglii, hornate kraje Skotska a Walesu jsou osidleny ridce. Vetsina obyvatel zije ve mestech, z toho polovina ve velkomestech.

Hlavni mesto Londyn patri mezi nejvetsi mesta sveta. Lezi pri jihovychodnim pobrezi na rece Temzi. Je vyznamnym obchodnim a prumyslovym strediskem statu, krizovatkou zeleznicni, silnicni, letecke i namorni dopravy domaciho i mezinarodniho vyznamu. Podel Temze se rozpostira nejstarsi cast mesta s hradem Towerem a obchodnim centrum zvane The City. Je zde mnoho kulturnich a historickych staveb, muzei, obrazaren a jinych pozuruhodnosti. V posledni dobe s Londynem splynuja cela rada sidel, napr. Greenwich s proslulou hvezdarnou a nultym polednikem, Croydon s nejstarsi letistem atd. Blizko Londyna je kralovska rezidence Windsor. Ve stredni Anglii, v nejprumyslovejsi casti statu, je rada velkych prumyslovych mest: Birmingham ( pres 1 000 000 obyvatel ) s vyznamnym kovodelnym prumyslem, Liverpool ( pres 600 000 obyvatel ) - nejvetsi zaoceansky pristav pro styk s Amerikou a Afrikou a rodiste znamych The Beatles, Manchester ( 600 000 obyvatel ) - stredisko textilniho prumyslu, hlavne bavlnarskeho, Sheffield ( pres 500 000 obyvatel ) s ocelarskam prumyslem, Leeds ( 500 000 obyvatel ) - stredisko vlnarskeho prumyslu, pristav Bristol ( 430 000 obyvatel ) aj. Krome velkych prumyslovych a obchodnich stredisek je v Anglii rada mensich mest, ktera v historii a kulture Velke Britanie sehrala dulezitou roli. Jsou to napr. stara univerzitni mesta Cambridge a Qxford, arcibiskupske sidelni mesta Canterbury a Salisbury aj.

Hlavnim mestem Skotska, stediskem skotske kultury a sidlem univerzity je Edinburgh. Nejvetsi pristav ve Skotsku a treti nejvetsi mesto Velke Britanie je Glasgow ( pres 900 000 obyvatel ), lezici pri zapadnim pobrezi. Hlavnim mestem Walesu je Cardiff ( Caerdydd; pres 300 000 obyvatel ). V Severnim Irsku je Hlavni mesto Belfast ( pres 350 000 obyvatel ) s textilnim prumyslem a lodenicemi. Na severu zeme lezi Londonderry ( pres 50 000 obyvatel ).

V brutskem vyvozu prevladaji vyrobky strojirenskeho, textilniho, potravinarskeho a chemickeho prumyslu. Dovazeji se hlavne suroviny ( rudy, vlna, bavlna, len, kaucuk, ropa, drevo aj. ) a potraviny ( caj, kava, maso, cukr aj. ). Dovezene suroviny se zpracovavaji jednak pro vlastni spotrebu, jednak na vyvoz.

Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Birmingham | Liverpool | Londyn | Manchester | Plymouth | Belfast | Glasgow

Pozustatkem nekdejsi obrovske kolonialni rise je rada drobnych kolinii v ruznych svetadilech:

Anguilla - kolonie - v Malych Antilach

Bermudy - kolonie - v Atlantskem oceane vychodne od USA

Britske Indickooceanske teritorium - kolonie - v Indickem oceane

Britske Panenske ostrovy - kolonie - v Malych Antilach

Falklandy ( Malviny ) - kolonie - v Atlantskem oceane vychodne od jizni Argentiny

Gibraltar - korunni kolonie - na jihu Pyrenejskeho ostrova

Hongkong - korunni kolonie - na jiznim pobrezi Ciny

Kajmanske ostrovy - kolonie - v Karibskem mori jizne od Kuby

Montserrat - kolonie - v Malych Antilach

Pitcairn - kolonie - v Tichem oceane mezi Australii a Jizni Amerikou

Svata Helena - kolonie - v Atlantskem oceane zapadne od Afriky

Turks a Caicos - kolonie - v Atlantskem oceane severne od Dominikanske republiky