Česká republika

Ceska republika je vnitrozemsky stat ve stredu Evropy, na hlavnim evropskem rozvodi. Statni hranice Ceské republiky jsou prevazne historicke. Patri mezi nejstarsi a nejstabilnejsi v Evrope. Rozdilenim sveta po druhe svetove valce na dva nepratelske tabory vedlo k tomu, ze se Ceskoslovensko stalo zapadni vyspou vychodoevropského bloku. Cast jeho hranic tvorila delici caru mezi obema systemy. Znamenalo to zpretrhani hospodarskych, kulturních i spolecenskych styku s tradicnimi partnery(Nemecko, Rakousko). Tato skutecnost se odrazila i v naruseni normalniho vyvoje uzemi pri zapadni a jizni hranici Ceske republiky. Ceska republika, vznikla 1.1.1993 rozdilenim byvale Cesko-slovenske federativni republiky na dva samostatne staty, navazuje na tisiciletou tradici ceskeho statu. Svou rozlohou i poctem obyvatelstva patri mezi mensi az stredne velke evropske staty.Od listopadu 1989 dochazi u nas k obnove trzni ekonomiky, coz znamena realizovat rozsahlou transformaci celeho hospodarstvi. Obnovuje se uloha soukromeho sektoru, zmenila se politicka i hospodarska orientace statu.Brzy po svem vzniku byla porjata jako 179. clensky stat Organizace spojenych narodu (19.1.1993), jejimz bylo Ceskoslovensko spoluzakladatelem. Byla prijata do Rady Evropy. Usiluje o clenstvi v Evropske unii, je clenem Mezinaarodního menoveho fondu a rady ekonomickych a financnich mezinarodnich organizaci. Uzemi Ceske republiky je tvoreno poedevsim pahorkatinami a vrchovinami. Stredni vysky od 200 do 1000 m n.m. zaujimaji pres 93% plochy statu. Niziny do 200 m n.m. tvori pouze 5% a uzemi s vyskou nad 1000 m jen necela 2% uzemi Ceske republiky. Stredni nadmorska vyska je 450 m, coz je vice nez prumerna vyska cele Evropy. Vetsinu uzemi vyplnuje Ceska vysocina, ktera je vyvojove starsim celkem. Vznikla Hercynskym vrasninim v prvohorach. Vychodni okraj republiky - vychodni Moravu - vyplnuji Karpaty. Hranice proti Ceske vysocine tvori Vnekarpatske snizeniny. Horsky oblouk Vnejsich Karpat tvori prirozenou hranici se Slovenskem. Karpaty jsou geologicky mlada pasemna pohori tretihorniho stari. Jejich relief je znacne clenitejsi, ma velke vyskove rozdily. Vodohospodarskou situaci Ceske republiky ovlivnuje poloha na hlavnim evropskem rozvodi. Jde o pramenitou oblast stordoevropskych rek. Uzemi naseho statu je odvodnovano do tri mori. 2/3 uzemi patri do povodi Labe a tedy k umori Severniho more, temer 1/4 plochy statu (24%) spada pod umorí Cerneho more a zbytek (9,8%) k umori Baltskeho more. Podle velikosti prutoku patri nase reky ke strednim, ci spise mensim evropskym tokum. Vodni stavy nasich rek v prubehu roku znacne kolisaji. Nejvetsi prutoky jsou na jare a po mimoradne vydatnych destich. Nakladni vodni doprava je omezena pouze na splavne useky Labe a Vltavy. Celkova delka splavnych useku nasich rek je 303 km. Hospodarsky vyznam maji predevsim jihoceske rybniky. Zdroje podzemnich vod nestaci kryt rostoucí potrebu, a proto se vyuziva k zasobovani obyvatelstva i ricni vody. Ceska republika disponuje bohatstvim mineralnich pramenu. Jejich vyuziti v lazenske lecbe ma bohatou tradici. Zavaznym problemem je stupen znecisteni povrchovych i podzemnich vod. Chybi hustejsi sit cistiren odpadnich vod, stavajici jsou mnohdy kapacitne nedostatecne ci technologicky zastarale. K nejvice postizenym tokum se radi Bílina pod Mostem, Vltava, horni a stredni tok Labe atd. Podnebi Ceske republiky je charakterizovano stridanim oceanickych a pevninskych vlivu. Maxima i minima teplot rostou smerem k vychodu. Rozhodujici vliv na podnebi ma nadmorska vyska. S ni pravidelne keasa teplota a pribyva srazek. V clenitem reliefu jsou znacne podnebni rozdily i na malou vzdalenost. K nejteplejsim oblastem, vhodnym k pestovani plodin narocnych na teplo, patri stredni Polabi, dolni Povltavi a uzemi do nadmorskem vysky asi 300 m a oba moravske uvaly. Uzemi priblizne do nadmorske vysky 700 m radime do mirne teple oblasti, ktera je vhodna pro pestovani vsech obilovin. Zaujima velkou cast Ceske vysociny s vyjimkou pohranicnich hor. Chladna oblast zabirá nejvitsi plochy na Sumavy, v Krusnych horach, Krkonosich, Jesenikach a Moravskoslezskych Beskydech. Nejvyssi polohy Krkonos patri do studeneho pasma, charakterizovaneho horskymi loukami a skalami. Mnozstvi srazek na uzemi republiky kolisa od mene nez 410 mm do 1705 mm rocne. Nejsussi je oblast v destovem stinu Krusnych hor kolem Ohre, nejdestivejsi jsou Jizerske hory. Velmi neuspokojivy je stav ovzdusi. Mnozstvi pevnych i plynnych znecistujicich latek z prumyslové vyroby, dopravy, stavebni cinosti atd. se negativne projevuje nejen na vsech slozkach krajinne sfery, ale i na zdravi obyvatelstva. Hlavnim zdrojem emisi je predevsim vyroba tepla a energie, pri kterem dochazi ke spalovani mene hodnotnych druhu uhli s vysokym obsahem siry a popelovin. K nejvice postizenym oblastem patri uhelne reviry - severocesky, ostravsko-karvinsky, ale i sidelni aglomerace Prahy, Brna, Plzne, Pardubic a Hradce Kralove. V nizinach a strednich polohach, osidlenych a hospodarsky vyuzivanych od nejstarsich dob, je puvodni rostliny kryt lidskou cinosti velmi zmenen. Razu prirodni krajiny se nejvice priblizuji horske oblasti. Lesy zabiraji priblizne 1/3 rozlohy statu. V Ceske republice jde prevazne o lesy jehlicnate (asi 80%). Surovinova základna Ceske republiky je pestra, ale z hlediska potreb hospodarstvi jsou zdroje nedostatecne, nebo malo kvalitni. Vyuziti nekterych surovin snizuje jejich rozptyleni do nevelkych lozisek. Pomerne lepsi je vybaveni nerudnymi surovinami. Je to predevsim kaolin vynikajici kvality, tezeny na Karlovarsku, na Plzensku a u Podboran, ktery dal vzniknout nasemu prumyslu porcelanu a keramiky. Pomerne dobra je i situace v oblasti pevnych paliv. Nejvitsi a nejkvalitnejsi zasoby cerneho uhli se nachazeji v Ostravsko-karvinska panvi. Hnede uhli, ktere tvori palivoenergetickou zakladnu, ma nejvetsi loziska v podkrusnohorskam zlomu. Nejvetsi zasoby jsou v Severoceshe uhelne panvi.Nedostatkem Ceske republiky jsou naprosto nedostatecne zdroje ropy a zemniho plynu. Jejich potorbu kryjeme vyhradne dovozem. Mensi loziska rud zeleza a nezeleznych kovu jsou rozptylena a neumoznuji vetsi tezbu. Vetsinu rudnych surovin potorbnych pro nase hospodarstvi musíme dovazet.

Prumysl
Tradicni hlavni slozkou hospodarstvi Ceske republiky je prumysl. Jeho soucasne rozlozeni je vysledkem vice nez dve stoleti trvajiciho vyvoje. K tradicnim odvetvim spotrebniho a potravinarskeho prumyslu pribylo postupne silne strojirenstvi. Tato odvetvi tvorila zaklad naseho prumyslu do konce druhe svetove valky. V ere centralniho planovani znacne vzrostl podil vyroby vyrobnich prostredku, na ukor spotrebnich predmetu. Rozhodujicim odvetvim se stalo strojirenstvi, byly posileny pozice chemickeho prumyslu. Vyrazne vzrostla produkce elektriny, uhli, zeleza a oceli. Vyznamne postaveni ma prumysl energeticky. Zahrnujeme do nej tezbu paliv, vyrobu koksu, plynu, elektriny, vyrobu a rozvod tepla. Cerné uhlí se z poloviny zpracovava na koks, ze 2/5 jde na vyrobu elektriny a prumylsove pary. Pro primou spotrebu obyvatelstva je ureeno necelych 5%. Ve vyrobe koksu patri CR k prednim producentum. Karbonizaci ostravsko-karvinskeho uhli jej ziskavame predevsim v reviru, dale pak v Trinci. Cast naseho koksu se vyvazi. Koksarensky plyn, vznikajicí pri vyrobe, se rozvádi dalkovym potrubim. Hutnicky prumysl ma u nas starou tradici. Domaci surovinova zakladna je nedostatecna, ale nase republika patrila v 80.letech v prepoctu na 1 obyvatele mezi predni producenty oceli a zeleza ve svete. Rozsah vyroby byl v poslednich letech omezen. Hutnictvi zeleza a oceli patri k nejvíce koncentrovanym vyrobam. Je soustredeno do dvou oblasti s zelezaoskou tradici: nejvetsi vyznam ma oblast ostravska, kde jsou dnes vsechny nase vysoké pece. Hutnictvi nezelezných kovu ma u nas maly rozsah. Je zalozeno na dovozu surovin a zpracovani srotu. Sekundarni hutnictvi nezeleznych kovu, vyuzívajici kovovy odpad z cetnych strojirenskych zavodu, nachazime predevsim ve strednich Cechach.

Zemedelstvi
I kdyz podil zemedelstvi na tvorbe hrubeho domaciho produktu v poslednich letech vyrazne klesa a pocet pracovniku se snizil ze 600 tisic v roce 1989 na 300 tisic v roce 1993, jde o vyznamne odvetvi hospodarstvi. Jeho ukolem je nejen vyrabet zdrave potraviny - pordevsim pro obyvatele statu, ale plnit i funkce tvurce krajiny a ochrance zivotniho prostredi. Zakladnim odvetvim je rostlinna vyroba, ktera zajistuje nejen vyzivu obyvatelstva, ale i krmivovou zakladnu. Ve strukture osevnich ploch dominuji obiloviny, pestovane asi na polovine orne pudy. V zivocisne vyrobe dominuje chov prasat a skotu. Chov skotu pro maso i mleko je rozsiren po celem uzemi republiky. Chov prasat zajistuje pres polovinu nasí produkce masa. Koncentrace chovu do velkovyroben pusobi ekologicke problemy. Na prumyslove bazi je dnes zalozena produkce drubeze. Její rozvoj souvisi se zvysovanim poptavky po drubezim mase a vejcich. K tradicnim oborum patri chov ryb, soustordeny do jihoceske oblasti. Rozhodujici podil pritom pripada na chov kapru. Na zemedelskou vyrobu primo navazuji zavody potravinarskeho prumyslu rozlozene temer rovnomerne po uzemí cele republiky. Hlavnim oborem je prumysl masny. Za nim nasleduje mlekarenstvi a prumysl mlynarensky s vyrobou testovin a peciva.

Doprava
Doprava ma velke ukoly vyplyvajici z polohy statu, z potreby dovozu a vyvozu surovin a vyrobku, z potreb vnitrostatni delby prace a velke osobni prepravy. Zakladem dopravního systému v Ceske republice je kombinace dopravy zeleznicni a silnicni, ktere dopravují spolecne asi 98% nakladu a 99% cestujicich. Objem prepravy v poslednich letech poklesl - jak v dusledku snizeni objemu vyroby, tak zlepsujici se efektivity preprav. Zeleznicni doprava tvori zaklad dopravniho systemu. Nase zeleznicní sit patri k nejhustsim na svete. Vetsi hustota je zejmena v industrializovanych castech severni poloviny uzemi. Provoz mnoha lokalnich trati je ztratovy. Podle objemu prepravovaneho substratu prevlada hnede uhli a stavebni materialy. Znacny rozmach zaznamenala silnicni doprava. Postupne se buduji dalnice. K zakladnimu dalnicnimu tahu Praha - Brno - Bratislava pribyvaji dalsi useky. Silnicni sit je husta, ale svou kvalitou nevyhovuje potrebam doby. Vodni doprava ma vetsi vyznam v mezinarodnim styku. Na uzemi republiky jsou pro nakladni dopravu splavne Labe od Chvaletic a Vltava od Prahy. Nejvyznamnejsimi ricnimi poístavy jsou Praha, Lovosice a Dicin. Pro namorni dopravu vyuzivame predevsim Hamburk a Stetin. Letecka doprava ma hlavni vyznam v mezinarodnim styku. Potrubni doprava se uplatnuje pri preprave tekutych a plynnych paliv. Zajistuji ji dalkove ropovody a plynovody i rozvodna plynova potrubi do jednotlivych mist a ke spotrebitelum. Produktovody spojuji napr. chemicke zavody v Litvinove a Kralupech.

Jste návštěvník Atlasu Světa