Dansko lezi z poloviny na ostrovech, z poloviny na Jutskem poloostrove pri vyjezdu z Baltskeho more do Severniho more. Prulivy Skagerrak a Kattegat ho oddeluji od Skandinavskeho poloostrova. Suchozemskou hranici, dlouhou 67 km, ma Dansko je na jihu s Nemeckem. Z mnoha ostrovu a ostruvku jsou nejvetsi Sjaelland ( 7 019 km2 ), Fyn ( 2 976 km2 ), Lolland a vzdaleny Bornholm v Baltskem mori. Povrch celeho uzemi je nizinny, nejvyssim bodem je Yding Skovhoj ( pouze 174 m ). Lesu je malo ( 11 % plochy statu ), prevazne listnatych, ve vychodni casti zeme. Na zapade jsou vresoviste a raseliniste. Podnebi je primorske s kontinentalnimi vlivy. Zimy jsou mirne, leta chladnejsi, caste jsou vetry a mlhy.

Dansko je prumyslove zemedelsky stat s nejvyssim podilem orne pudy k celkove rozloze na svete ( 65 % ). Pestuji se hlavne picniny. Vysoce vyspely je chov dobytka - skotu a vepru. Rovnez rybolov je dulezitym zdrojem obzivy. Nejvice se lovi tresky a sledi. Prumysl nema vlastni nerostne zdroje ani energi ( vetsina elektriny je dodavana dalkovymi kabely z Norska a Svedska ), soustreduje se hlavne na zpracovani zemedelskych pruduktu. Je to prumysl mlekarensky ( mleko, maslo, syry ), konzervarny ryb, cukrovarnictvi, dale pak prumysl farmaceuticky a chemicky ( hnojiva ), strojirenstvi ( vyroba zemedelskych stroju a stroju pro potravinarsky prumysl, stavba lodi a vyroba jiznich kol ), textilni prumysl a vyroba cementu.

Dansko ma hustou sit zeleznic a hlavne dobrych silnic s cilym provozem. Velmi rozsirenym dopravnim prostredkem je jizdni kolo. Vyznamna je doprava namorni. Jednotlive ostrovy jsou propojeny modernimi mosty nebo trajekty ( ty vedou take do Svedska, Norska a Nemecka ). Dulezita je letecka doprava. Kodanske mezinarodni letiste je na prednim miste v Evrope.

Obyvatelstvo tvori z 97 % Danove. Jen na jihu je mala nemecka mensina.

Hlavni mesto Kodan lezi na ostrove Sjaelland. Je to prumyslove obchodni a dopravni stredisko s vyznamnym pristavem dulezitym hlavne pro styk ostatni Evropy se Skandinavskymi staty. Ma mnoho historickych a kulturnich pamatek a sbirek a je sidlem kralovny. Druhym nejvetsim mestem je Arhus ( 250 000 obyvatel ), nejvetsi stredisko Jutskeho poloostrova. Na ostrove Fynu ( znamem ovocnarstvim ) lezi treti nejvetsi mesto Odense ( 170 000 obyvatel ). Na severu je nejvetsim pristavem Alborg. Nejblize Svedsku lezi pristav Helsingor, odkud vede trajekt do Svedska.

Z Danska se vyvazi maslo, syry a jine mlecne vyrobky, maso, rybi vyrobky, zivy dobytek, lode a ruzne pristroje. Dovazeji se paliva, suroviny, nektere druhy stroju a auta.

K Dansku patri dve zamorska autonomni uzemi:

Faerske ostovy - 15 vetsich a rada malych bezlesych ostrovu o celkove rozloze 1 399 km2, se 40 000 obyvateli, lezicich v Atlantskem oceane severozapadne od Evropy. Urednim jazykem je zde germanska faerstina. Osidleno je pouze 17 ostrovu. Hlavnim zdrojem obzivy obyvatel je rybolov. Hlavni mesto Torshavn ma pres 10 000 obyvatel. Nejvyssi hora je Slaettaratidur ( 882 m ).

Gronsko - nejvetsi ostrov sveta, lezici v Atlantskem oceane pri severoamericke pevnine, odrazovy bod pro vetsinu arktickych expedici.

Predpověď počasí na příští 4 dny
Kodan