|
|
|
Finsko lezi pri vychodnim pobrezi Baltskeho more mezi Finskym a Botnickym zalivem. Pobrezi je lemovano radou drobnych ostruvku, z nichz nejvetsi jsou Alandy ( Ahvenanmaa ). Oba zalivy jsou melke a v zime zamrzaji. Na vychode Finsko hranici 1 600 km dlouhou hranici s Ruskem, na severozapade a severu se Svedskem a Norskem. Skoro ctvrtina uzemi lezi za polarnim kruhem. Povrch statu byl utvaren cinnosti severskeho ledovce. Ve strednim Finsku je rozsahla Finska jezerni plosina, ktera na jihu prechazi v urodnejsi nizinu. Vysky nad 1 000 m jsou pouze na severu, kam zasahuje vybezek Skandinavskeho pohori. Zde je take nejvyssi hora statu Haltiatunturi ( 1 324 m ). Pro velke mnozstvi jezer je Finsko nazyvano " zemi tisice jezer " ( ve skutecnosti je jich pres 30 000 ). Nejvetsi z nich jsou Saimaa ( 4 400 km2 ), Paijanne ( 1 090 km2 ) a Inari ( 1 000 km2 ). Temer vsechna jezera jsou navzajem propojena pruplavy nebo rekami, takze vytvareji dokonalou vodni cestu. Nejdelsi reky tecou na severu mimo jezerni plosinu, jsou to Kemijoki a Torniojoki. Na jihu jsou reky kratsi, protekajici jezery. Na rece Vouksa, vytekajici z jezera Saimaa, jsou velke pereje Imatra. Podnebi je vnitrozemske, chladnejsi nez v ostatni Skandinavii, s vetsim teplotnim rozdilem mezi zimou a letem. Na severu je podnebi subpolarni - dlouhe zimy s velkym mnozstvim snehu a kratke leto. Finsko je prumyslovym statem s pomerne malym nerostnym bohytstvim. Vyznamnejsi je pouze tezba medi. Dale se tezi nikl, chrom, kobalt, pyrity, vanadium. Nedostatek uhli je z casti nahrazen raselinou ( raseliniste pokryvaji tretinu uzemi statu ) a vodni energii. Je zde velke mnozstvi stavebniho kamene a velke bohatstvi dreva. Rozsahle lesy pokryvaji 65 % uzemi statu. Drevo se stalo zdrojem rozsahleho prumyslu drevozpracujiciho ( pily, papirny, vyroba celulozy, zapalek, dyh a stavba lodi ). Z ostatniho prumyslu je zde zastoupen prumysl strojirensky, potravinarsky a textilni. Pro zemedelstvi nema Finsko priznive podminky. Obhospoharuje pouze 8 % veskere pudy a 3 % zabiraji pastviny. Nejvyspelejsi zemedelstvi je na jihu. Pestuje se oves, zito len picniny a brambory. Dulezitejsi je produkce zivocisna, hlavne chov skotu, ovci a vepru. Pro vnitrostatni dopravu je dulezita sit vodnich cest ( 6 674 km ). Zeleznice poskytuji vsechna mesta. Finskem prochazi trat z Leningradu az ke svedskym hranicim. Pri pobrezi jsou cetne pristavy :Hanko, Turku Vaasa a nejsevernejsi Oulu. Letecke linky obstaravaji spojeni jak vnitrostatni, tak se zahranicim. Finove ( tvorici 91 % obyvatelstva ) a na severu zijici Laponci ( 1 % ) mluvi jazyky uralske rodiny. U svedskych hranic a na autonomnich Alandach zije 8 % Svedu. V Turku je svedska univerzita. Hlavnim mestem jsou Helsinky, vystavne mesto, kde se soustreduje politicky, obchodni i kulturni zivot statu. Druhe nejvetsi mesto statu je Tampere ( 160 000 obyvatel ). Take pristav Turku ma pres 150 000 obyvatel. Dalsimi vetsimi mesty jsou Espoo, Lahti, Oulu. Nejdulezitejsi produkty vyvozu jsou celuloza a papir. Ve vyvozu dreva a drevarskych vyrobku je Finsko na 3. miste na svete. Dovazeji se prevazne suroviny, obili, textilni vyrobky a potraviny. Předpověď na příští 4 dny |
|
|
