|
|
|
Ostrov sopecneho puvodu pod severnim polarnim kruhem. Clenite pobrezi s hlubukymi zalivy a fjordy hlavni na severu a zapade, rozsahlplosiny 400 -800 m n. m., nad niz vystupuji cinne sopky Hekla, Askja, Katla .Na jihu je nejvitsi é nahorni hora Islandu Hvannadalshnukur, 2 119 m n. m. Mnoho ledovcu - zbytku pleistocenniho zaledneni, nejvitsim ledovcem je Vatnajseismickou a sopecnou cinnosti, termalnimi prameny,gejziry. Kratke reky s velkym ökull. Island je zemi se stalou spadem, perejemi a vodopady a mnozstvi jezer. Podnebi oceanske na prechodu k subarktickPrumerna teplota ledna 0 °C na pobrezi, az -10 °C v horach, cervence od ému. 11 vysce. Srazek rocni 500 az 2 000 mm, v horach az 4 000 mm. Pres 11% Islandu °C do 0 °C ve vyssi nadmorske pokryva vecny snih a ledovce. Tepelna energie z termalnich pramenu se vyuzvyrobe elek. energie a vytapeni bytu a skleniku ( svetove prvenstvi ). íva k Zakladem hospodarstvi je lov a zpracovani ryb, v zemedelstvi je zamestnano 11% , v rybarstvi 6% ekonomicky cinneho obyvatelstva, v prumyslu 36% . Prumysl : energeticky ( 2,97 mld. kWh, hlavni hydroelektrarny a termoelektrarny), hutnicky (hlinik a feroslitiny), cementarensky, lodarsky, vlnarsky, textylni, potravinarsky (rocni ulovek 1, 5 mil. tun ryb, krabu a humru ). V zemedelstvi prevazuje zivocisna vyroba (chov skotu, ovci, koni a drubeze), rostliná vyroba (pestovani brambor a picnin; ve sklenreva ). Doprava: namorni (mezinarodni pristav Reykjavík), silnicni, letecká ( ících zelenina ovoce i vinná mezinarodni letiste Reykjavik a Keflavik ), na ostrove neexistuje zeleznicni doprava. Export rybych vyrobku a hliniku; import paliv, stroju a chemikalii; hlavnimi obchodnimi partnery jsou USA, Velka Britanie a Nemecko.
|
|
|
