Stat se rozklada po obou stranach stredniho toku Dunaje. Celkova delka hranic je 2 333 km. Jsou vetsinou umele, jen na severu tvori Dunaj prirozenou hranici se Slovenskem a na jihu reka Drava s Chorvatskem. Rozlohou se Madarsko radi mezi male staty, v Evrope zaujima 17. misto. Povrch je tvoren prevazne nizinou, jen asi petina uzemi pripada na vrchoviny a hory. Mala uherska nizina ( Kisalfold ) a Velka uherska nizina ( Alfold ) jsou soucasti rozsahle Panonske niziny, ktera presahuje hranice Madarska do sousednich statu. Delitkem mezi obema nizinami je pasmo vrchovin Madarske stredohori, zacinajici Bakonskym lesem, pokracuje vrchy Vertesskymi ( Vertes ) a konci vrchy Plisskymi ( Pilis ). Je to pruh pohori asi 120 km dlouhy, dosahujici prumerne vysky 600 m. Za Dunajem na tuto vrchovinu navazuje Severni vysocina, ktera je nejvyse polozenou casti Madarska. Nejvyssi z vysocin je pohori Matra s nejvyssi horou statu - Ketes ( 1 015 m ).

Nejvetsi vodni plochou je Blatenske jezero ( Balaton - 591 km2 ), nejvetsi jezero stredni Evropy, Dlouhe 78 km, sirka se pohybuje mezi 1,5 - 15 km, jezero je velmi melke ( prumerne 3 m ). Je vyznacnym rekreacnim strediskem a velmi bohate na ryby. Z Rakouska zasahuje na uzemi Madarska jizni casti bahnite Nizederske jezero ( Ferto to, Neusiedler See ), vyznamne hnizdiste vodniho ptactva.

Ricni sit je zajimava, nebot vsechny vetsi reky prameni mimo hranice statu. Cele uzemi je odvodnovano Dunajem ( Duna ) a jeho pritoky. Reky maji nepatrny spad, nizky a kolisavy stav vody. Vyjimkou je Dunaj, ktery na severu tvori v delce 140 km hranici se Slovenskem a pak proteka od severu k jihu stredem statu a stanovi hranici mezi Chorvatskem a Jugoslavii. Jeho sirka se pohybuje mezi 300 - 600 m, hloubka okolo 3 m, v rovine tvori cetna ramena. Po celem toku je splavny. Pritokem zprava je Raba. Pohranicni reky Drava a Tisa usti do Dunaje a z za hranicemi statu. Tisa proteka vychodnim Madarskem od severu k jihu v delce 573 km, zprava prijima Bodrog, Slanou, zleva Szamos, Koros a Marusi. Drava tvori prirozenou hranici se Chorvatskem v delce 150 km.

Podnebi je mirne, teple, vnitrozemske, charakterizovane pomerne velkymi teplotnimi vykyvy a malym mnozstvim srazek.

Porost je prevazne stepniho razu. Lesu je malo, jsou jen ve vyssich polohach a to listnate: prevazne dub, buk, habr, a akat. Rovnez zvirena je stepni, hlavne hlodavci a stepni ptactvo. Zije zde hodne vodniho ptactva.

Nerostne bohatstvi statu je pestre, ale jen nekolik surovin se vyskytuje v postacujici mire. Je to predevsim bauxit ( ve Vertesskem pohori a Bakonskem lese ), hnede uhli ( Tatabanya ), ropa ( jihozapadne od Blatenskeho jezera ), zemni plyn ( u Debrecinu ).

Madarsko je prumyslove zemedelsky stat. Hlavni rozvoj prumyslu nastal po druhe svetove valce. Do te doby zde byl jen prumysl potravinarsky, ktery zprcovaval zemedelske produkty. Jeste dnes je potravinarsky prumysl dulezitym odvetvim ( konzervarny, cukrovary, vinarske zavody ), ale pri rozvoji prumyslu strojirenskeho, chemickeho a hlavne elektrotechnickeho ztratil sve vedouci postaveni. Hlavni nova prumyslova strediska jsou Budapest, Miskovec ( Miskolc ), Segedin ( Szeged ), Rab ( Gyor ), Sopron. Nejmladsim odvetvim je prumysl chemicky ( vyroba umelych hnojiv, vlaken a plastickych hmot, kyselin ). Silne se rozviji hutni prumysl - zejmena vyroba hliniku. Vyroba oceli kryje vlastni spotrebu. Pro CR se v Budapesti vyrabeji motorove vlaky. Starym prumyslovym odvetvim je textilni prumysl s nejvetsimi zavody v Budapesti a Rabu. Novy zavod byl vybudovan v Segedinu. Zdrojem elektricke energie jsou prevazne tepelne elektrarny. Zacina se budovat system dunajskych prehrad s elekrtarnami na slovenskych hranicich.

Zemedelstvi je zamereno predevsim na rostlinou vyrobu. Z celkovehe plochy pripada 60 % na ornou pudu, coz je po Dansku nejvice v Evrope. Orna puda je vyuzita predevsim pro pestovani psenice a kukurice, z technickych plodin se pestuje slunecnice a tabak. Vyznamne je pestovani vinne revy, ovoce a zeleniny. Vyspela je i zivocisna vyroba, prevlada chov vepru ( bagounu ), ktery ma dobrou krmivovou zakladnu v kukurici, mene se chova skot, ve vyssich polohach se chovaji ovce. Vyznamny je chov drubeze. Zemedelstvim se zivi sestina obyvatelstva.

Dulezitou zeleznicni i silnicni krizovatkou je hlavni mesto. Vodni doprave slouzi pres 1 600 km slpavnych toku. Pocetne je dunajske lodstvo.

V soucasnedobe zije v Madarsku vice nez 98 % Madaru. Z ostatnich narodnosti jsou nejpocetnejsi Nemci a Rakusane ( pres 50 000 ), sale Slovaci ( 30 000 ) a jizni Slovane ( 30 000 ).

Urcitou zvlastnosti je to, ze temer petina obyvatel zile v hlavnim meste a jeho nejblizsim okoli, kde hustota zalidneni dosahuje az 500 obyvatel na 1 km2.

Hlavni mesto Budapest je politickym, hospodarskym a kulturnim strediskem statu. Toto velkomesto, rozkladajici se na obou brezich Dunaje, ma nejstarsi podzemn drahu ve stredni Evrope. Miskovec ( 200 000 obyvatel ) je strediskem tezkeho prumyslu. Charakter vesnickeho mest ma Debrecin ( 170 000 obyvatel ), s masnym a kozedelnym prumyslem. Je zde nejstarsi zemedelska vysoka skola ve stredni Evrope. Historickym mestem s cetnymi kulturnimi pamatkami je Petikosteli ( 160 000 obyvatel ). Mezi vyznacna prumyslova mesta patri dale Segedin, Rab, Kecskemet, Nyregyhaza, Stolicni Belehrad a jina. Velmi znama a oblibena lazenska a rekreacni strediska na pobreri Blatenskeho jezera jsou Siofok, Blatonfured a Tirany.

Z Madarska se vyvazi bauxit, stroje a strojni zarizeni, zemedelske produkty ( zelenina, ovoce, vino, tabak, masne vyrobky a drubez ). Dovazi se ropa ( z Ruska ), zemni plyn ( hlavne z Rumunska ), cerne uhli, rudy, kovy, bavlna a spotrebni zbozi.

Předpověď počasí na příští 4 dny
Budapest