Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Berlin | Bonn | Frankfurt | Hamburg | Mnichov

Povrch   Vodstvo   Klima   Rostlinstvo a zivocisstvo   Nerostne zdroje

Prumysl   Doprava   Zemedelstvi   Obyvatelstvo   Sidla

Nemecko lezi ve stredni Evrope pri Baltskem mori, mezi Polskem a Francii, na vychode hranici take z Ceskou republikou, na jihu z Rakouskem a Svycarskem, na zapade s Francii, Lucemburskem, Belgii a Nizozemskem a na severu s Danskem. Clenite severni pobrezi omyvaji vody Severniho a Baltskeho more. Pri pobrezi Severniho more jsou Vychodofriske a Severofriske ostrovy a vzdalenejsi ostrov Helgoland.

Povrch

Pri Baltskem mori se rozklada rozsahla Severonemecka nizina - nepatrne zvlnena rovina s nizkymi kopci a plochymi hrbety. Nizina k jihu mirne stoupa k severnimu upati Stredonemecke vysociny a ke Krusnym horam. Pro severonemeckou nizinu jsou typicka siroka ricni udoli. Pri baltskem pobrezi jsou i pisecne presypy. Na zapade zacina Porynskou bridlicnou vrchovinou s rozsahlymi nahornimi plosinami, kterou proteka v zariznutem udoli reka Ryn. Od teto vrchoviny se na vychod rozklada Stredonemecka Vysocina. Vysocina je porostla jehlicnatymi lesy. Na jihozapade podel francouzkych hranic se tahne pohori Cerny les ( Schwarzwald ) s nejvyssi horou Feldberg ( 1 492 m ). Ze Svycarska pokracuje Svycarsky Jura pohorimi Svabsky Jura a dale Fransky Jura, lemujici severni breh Dunaje a tahnouci se az k ceskym hranicim. Podel ceskych hranic jsou spolecna pohranicni pohori Cesky les a Sumava s nejvyssi horou Velkym Javorem ( Grosser Arber - 1 457 m ). Na jihu statu je podhuri Alp a na rakouskych a svycarskych hranicich nejvyssi horska pasma Nemecka - zapadni Algavske Alpy s horskymi loukami a pastvinami a Severotyrolske Alpy s nejvyssi horou Nemecka - Zugspitze ( 2 963 m ). Nejsevernejsi casti Severonemecke niziny je Maklenburska ( tez Baltska ) jezerni plosina, rozpostirajici se mezi rekou Labe a Odrou, s nekolika sty jezer a jezirek. Prameni zde nektere mensi reky tekouci do Baltskeho more. Tato plosina je neurodna, piscita a sterkovita, porostla vetsinou borovym lesem. Jizni a hlavne jihozapadni cast Nemecka je vyplnena Stredonemeckou vysocinou s pohorim Harz. Hlavni casti vysociny je skupina saskodurynskych pohori, k nimz nalezi Durynsky les, ktery spolecne s Franskym lesem tvori prechod ke Smrcinam a Halstrovskym horam. Na vychode na ne navazuji Krusne hory s nejvetsi horou Fichtelbergem ( 1 214 m ), o 30 m nizsim nez nas Klinovec. Dale na vychod pokracuje Labske piskovcove pohori, rozdelene hlubokym udolim, kterym vyteka Labe z CR. Z Cech na sever vychazi nevysoka Zitavska a Luzicka vrchovina, zvolna se sklanejici k severu. Vsechny ostrovy - nejvetsi z nich je Rugen ( Rujana ) - jsou odloucenymi castmi pevniny.

Vodstvo

Vodstvo Nemecka patri do povodi Severniho, Baltskeho a Cerneho more. Nemecku vevodi dve velke reky: Ryn a Labe. Ryn tvori misty prirozenou hranici se Svycarskem a Francii. Do more se vleva na uzemi Nizozemska. Patri k nejvetsim rekam Evropy a se svymi hlavnimi pritoky Moselou ( Mosel ) a Mohanem ( Main ) tvori dulezitou vodni cestu. V deltach techto rek jsou urodna udoli. Druhou velkou rekou je Labe ( Elbe ) s celkovou delkou 1 122 km pramenici v ceskych Krkonosich Labe proteka Severonemeckou nizinou a u Hamburku se vleva do Severniho more. Pritoky na nemeckem uzemi jsou zleva Modla ( Mudle ) a Sala ( Saale ), zprava Cerny Halstrov ( Schwarze Elster ) a Havola ( Havel ) s pritokem Sprevou ( Spree ). Jizni casti statu proteka Dunaj ( Donau ) s vodnatymi pritoky z Alp ( Lech, Isar a Inn ). Dalsi velkou ( prevazne hranicni ) rekou je Odra ( Oder ), ktera usti do Baltskeho more na uzemi Polska. Z nemecke strany nema velke pritoky. Reky tekouci prevazne v rovine maji priznive podminky pro plavbu a jsou propojeny soustavou pruplavu. V Nemecku je hodne malebnych jezer, zejmena v Maklenburske jezerni plosine a v okoli Berlina. Jsou vetsinou melka s nizkymi nebo travnatymi a zalesnenymi brehy a vyuzivaji se k rekreaci.

Klima

Nemecko lezi v oblasti zapadoevropskeho mirneho a vlhkeho podnebi s projevujicimi se vlivy kontinentalniho podnebi nasledkem vetsi vzdalenosti vychodnich casti od oceanu. Jaro je kratke, leto teple, pri pobrezi je v lete relativne chladneji nez ve vnitrozemi. Zima je dlouha s castymi vetry. Je zde dostatek srazek ( krome oblasti mezi Lipskem a Magdeburkem ), snih pada hlavne na vychode a jihu statu.

Rostlinstvo a zivocisstvo

Lesy zaujimaji ctvrtinu celkove plochy. Jsou zde zdarem vysazovani i na piscitych pudach. Na zapade prevladaji lesy smisene, na vychode jehlicnate, hlavne borove, z listnatych stromu je hojny buk a dub. Pri tocich rek jsou plochy luk a pastvin. Na vegetaci chuda jsou vresoviste a raseliniste v Severonemecke nizine. Z puvodniho zivocistva se zachovali pouze v rezervacich zubr, medved, rys a vlk, volne zije lovna zver - zajici, kralici, vysoka zver atd.

Nerostne zdroje

Vyskyt uzitkovych nerostu je zameren jednim smerem a naleziste jsou velmi intenzivne vyuzivana. Jsou zde mohutna loziska kamenneho uhli ( Poruri a Sarsko - nejvetsi zasoby v zapadni Evrope ) a hnedeho uhli ( Durynsko ), sarsky revir tezi nejvice hnedeho uhli na svete. Mensi loziska jsou i jinde. Dale ma Nemecko zasoby draselnych soli ( v okoli Stassfurtu a Helberstadtu ); zdejsi terba je zakladem prumyslu, hlavne vyroby draselnych hnojiv. Dale jsou zde medene rudy ( Mansfeld ), uran ( podhuri Krusnych hor ), ropa ( Hannover ), v mensi mire se vyskytuji rudy olova, zinku a stribra. Zelezna zuda se dovazi. Blizko Misne se tezi kaolin - zaklad pro vyrobu prosluleho porcelanu. Vyskytuje se zde dostatecne mnozstvi stavebniho kamene, cihlarskych hlin, na ostrove Rujane jsou loziska kridy. Raselina se tezi v Severonemecke nizine.

Prumysl

Nemecko je vysoce rozvinuty prumyslovy stat s vyspelym zemedelstvim. Hodnotou vyroby zaujima 4. misto nas svete. Zakladem hospodarstvi je bohatstvi cerneho a hnedeho uhli a zelezne rudy, ktera se vyskytuje pobliz nalezist cerneho uhli v Poruri. Tezba vsak pro rozvinuty prumysl nestaci. Pro prumysl je dulezita vyroba elektricke energie, ktera se castecne ziskava z vodnich zdroju v alpskych oblastech. V Nemecko jsou zastoupena vsechna odvetvi prumyslu. Nejvetsi prumyslovou oblasti je Poruri ( povodi reky Ruhr ) a Poryni. Nejdulezitejsi je hutnictvi ( vyroba zeleza, oceli, hliniku ) a strojirenstvi ( vyroba automobilu a jinych dopravnich prostredku ) - Mohuc ( Mainz ), Kolin nad Rynem ( Koln ), dale elektrotechnika ( opticke a elektronicke pristroje ), tezebni a chemicky prumysl ( zpracovani dovazene nafty, vyroba kyseliny sirove, leciv, syntetickych hmot, vybusnin ) a cela rada dalsich vyrobnich odvetvi. Vyroba spotrebniho a potravinarskeho zbozi je rozsirena po celem state.

Doprava

Mohutne rozvinutemu prumyslu odpovida i moderne resena doprava. Husta zeleznicni sit je doplnena hustou siti silnic a dalnic. Take rada splavnych rek propojenych pruplavy tvori dulezite dopravni cesty, hlavne Ryn s velkym vnitrozemskym pristavem Duisburgem v prumyslove oblasti. Splavne casti rek meri pres 6500 km. Severomorsko - baltsky pruplav spojuje Severni more s Baltskym a mohou jim plout i velke namorni lodi. Nejvetsi namorni pristavy lezi pri Severnim mori: Hamburk ( Hamburg ), Bremy ( Bramen ), pri Baltskem mori Roztoky, Kiel a Lubeck. Take letecka doprava je vyspela. Ve Frankfurtu nad Mohanem je jedno z nejvetsich evropskych letist s velkym mezinarodnim provozem.

Zemedelstvi

Zemedelstvi je velmi vyspele, s maximalnim vyuzitim mechanizacnich prostredku. Produkce kryje vlastni spotrebu a prebytky jsou vyvazeny. Orna puda zabira 47 % z celkove plochy, lesy pokryvaji 27 % a louky a pastviny 12 % celkove rozlohy. Nejurodnejsi jsou oblasti pri rece Rynu a Dunaji a Makdeburska oblast. Pestuje se zde zito a oves, mene psenice a jecmen. Z okopalin jsou to hlavne brambory a cukrovka. V Bavorsku i chmel a len. V udoli rek Ryna a Mosely se dari vinne reve a tabaku. V okoli Erfurtu je rozsireno pestovani rostlin na semeno. Oblast Berlina a Drazdan je proslula ovocnarstvim a zelinarstvim. V zivocisne produkci se chove skot, vepri, kone, drubez, vyznamne je vcelarstvi a rybolov ( na Rujane ).

Obyvatelstvo

Obyvatele jsou Nemci. Dale zde zije narodnostni mensina Luzickych Srbu ( asi 100 000 osob ), mluvicich v okoli chotebuze ( Cottbus ) dolni a v okoli Budysina ( Bautzen ) horni luzickou srbstinou. Pri pobrezi a na ostrovech Severniho more zije necetna mensina Frisu s vlastnim jazykem. Vetsina obyvatelstva je zamestnana v prumyslu a obchodu.

Sidla

Hlavnim a nejvetsim mestem je Berlin. Je dulezitym politickym, hospodarskym a kulturnim strediskem zeme. Sidli zde Humboldtova univerzita. Je tu jeden z nejvetnich evropskych vnitrozemskych pristavu. Prumyslovy Berlin je dulezitou zeleznicni a leteckou krizovatkou Evropy. Toto moderni velkomesto bylo vybudovano po 2. svetove valce, v niz bylo puvodni mesto zniceno. Puvodnim hlavnim mestem NSR bylo univerzitni mesto Bonn, lezici na Rynu. Druhym nejvetsim mestem Nemecka je Hamburk ( 1 800 000 obyvatel ), pristav pri usti Labe do Sevreniho more. Je to ctvrty nejvetsi pristav Evropy, zive velkomesto s vyznamem pro svetovy obchod. Tretim velkym mestem je Mnichov ( Munchen ) s 1 300 000 obyvateli, hlavni mesto Bavorska; jsou zde umelecke sbirky, velky prumysl potravinarsky, odevni a strojirensky. Kolin nad Rynem s 850 000 obyvateli je velkym prumyslovym mestem Poryni; je zde nejvetsi goticky chram v Nemecku. Dalsim velkym mestem je Lipsko ( Liepzig ), ve kterem zije pres 500 000 obyvatel - prumyslove a obchodni stredisko se svetove vyznamnymi jarnimi a podzimnimi veletrhy. Je zde univerzita,velka vedecka knihovna, tiskarny ( Lipsku se rika " mesto knih " ); mesto je take sportovnim strediskem. Blizko ceskych hranic lezi na Labi Drazdany ( Dresden ) proslule kulturnimi pamatkami a umeleckymi sbirkami ( obrazarna ); zije zde pres 500 000 obyvatel. Severne od Drazdan je Misen ( Meissen ) s vyrobou prosluleho porcelanu. Velkymi prumyslovymi centry jsou Dusseldorf, Frankfurt nad Mohanem, Dortmund, Stuttgart, pristav Bremy, Hannover, Roztoky, Norimberk ( Nurnberg ), Karl - Marx - Stadt ( drive Saska Kamenice ), Chemnitz , Frankfurt nad Odrou ( s chemickym a strojirenskym prumyslem ) a Halle.

Pres 80 % vyvozu cini hotove vyrobky, jako stroje a strojni zarizeni, automobily, traktory, elektrotechnicke a opticke vyrobky, dale hnedouhelne brikety a spotrebli zbozi. Dovazeji se rudy a kovy, ropa a nektere druhy potravin.