|
|
|
Stat s vysokou lidnatosti. Lezi pri pobrezich Severniho more, s nimz zeme po staleti vede boj o pudu. Na jihu hranici s Belgii, na vychode s Nemeckem. Temer cele uzemi tvori nizina, misty lezici pod urovni hladiny more. Pouze na jihu je nizka pahorkatina dosahujici vysky pres 300 m. Nejnizsi cast zeme jsou Tzv. poldery - puda ziskana vysusenim more a zajistena hrazemi. Vetrne mlyny, typicke pro tuto krajinu, jsou bud skutecnymi mlyny na ryzi, kroupy nebo cikorku, anebo odcerpavaji prosakujici vodu. Jsou pohaneny vetrem vanoucim od more. Podnebi je ovlivneno primorskou polohou, s castymi, rovnomerne rozdelenymi desti a s chladnym letem. V Nizozemsku usti mohutna evropska reka Ryn ( Rijn ), ktera se zde rozleva do cetnych ramen, dale zde usti reky Selda ( Schelde ) a Maas. Poloha statu pri dolnich tocich rek, tekoucich z prumyslovych oblasti porynskych, belgickych a severofrancouzskych, prispela k hospodarskemu vzestupu zeme. Nizozemsko je velice rozvinuty prumyslove zemedelsky stat, ktery krome cerneho uhli, ropy, zemniho plynu a raseliny nema nerostne zdroje. Vyspely prumysl potravinarsky, elektrotechnicky, chemicky a textilni je zavisly na zahranicnich surovinach o trzich. V potravinarskem prumyslu ma nejvetsi vyznam zpracovani mleka ( syry - napriklad Eidam, Gouna - 6. misto na svete, maslo, mlecne konzervy a vyroba cokolady ), dale jsou zde lihovary, pivovary a konzervarny ryb. Ze strojirenskeho prumyslu je nejvyznamnejsi prumysl elektrotechnicky, ktery vyrabi vehlasnou televizni, audio a mikropocitacovou techniku, telefonni prijimace, telekomunikacni spotrebni material aj. K vyrobe elekrticke energie, jejiz spotreba s rozvijejicim se prumyslem stale stoupa, se vyuzivaji nova naleziste ropy a zemniho plynu, zejmena na dne Severniho more. Buduji se take jaderne elektrarny. V zemedelstvi pripadaji dve tretiny produkce na zivocisnou vyrobu. Rozsiren je chov skotu, hlavne cernobile kravy, ktere se chovaji na pastvinach a rozsahlych lukach. Orne pudy je pomerne malo a vetsina se ji vyuziva k intenzivnimu zelinarstvi, zahradnictvi a ovocnarstvi. Proslule je pestovani kvetin, zejmena tulipanu, gladiol, hyacintu aj. v okoli Haarlemu. V pestovani obilovin neni Nizozemsko sobestacne. Lesy zde temer nejsou, tvori necelych 8 % celkove rozlohy statu. Pro vnitrostatni dopravu je velmi dulezita husta sit splavnych toku a kanalu ( celkem 4 300 km ), jimiz jsou propojena temez vsechna mesta. Hustou sit vodnich cest doplnuje sit kvalitnich silnic, po kterych se prepravuje vetsina nakladu. Mene vyznamna je zeleznicni sit. Vedle rozsireneho automobilismu je diky rovinate krajine hojne pouzivano jako dopravnich prostredku jizdni kolo. Do Rotterdamu a Amsterdamu se soustreduje namorni doprava. Svou tonazi 5 700 000 BRT patri nizozemske obchodni lodstvo mezi predni na svete. Obyvatele jsou z velke vetsiny Holandane. Na jihu zeme ziji take Vlamove, jejichz jazyk se temer nelisi od holandstiny, a na ostrovech pri severnim pobrezi Frisove. Hlavni mesto Amsterdam je protkano cetnymi pruplavy tzv. grachty. Druhym nejvetsim mestem v Nizozemsku a nejvetsim pristavem v Evrope je Rotterdam ( 700 000 obyvatel ). Sidelnim mestem je Haag ( sGravenhage ) s 550 000 obyvateli, moderni a vystavne mesto Utrecht ( 280 000 obyvatel ) je strediskem textilniho prumyslu, v Eindhoveru ( 190 000 obyvatel ) jsou velke elektrotechnicke zavody. Mesta jsou typicka upravnymi obytnymi domy z cervenych cihel. Ve meste Naardenu je hrob J. A. Komenskeho. V posledni dobe byl vytvoren tzv. Randstadt Holland - seskupeni nejvetsich mest ( Amsterdam - Hilversum - Utrecht - Rotterdam - Delrt - sGravenhage - Haarlem ) dulezite zejmena pro hospodarske planovani. Nizozemsko vyvazi potravinarske vyrobky, leciva a kvetiny ( jejich cibule ). Dovazeji se suroviny ( ropa, kovy, tropicke plodiny ) nektere stroje a zarizeni, automobily. Autonomnim zamorskym uzemim statu jsou Nizozemske Antily ve Stredni Americe. Predpoved pocasi na pristi 4 dny |
|
|
