Stat lezi v zapadni casti Skandinavskeho poloostrova, na jihu pri Severnim mori, Zapadni brehy patri Norskemu mori a severni brehy omyva Severni ledovy ocean. Na vychode hranici Norsko se Svedskem, na severovychode s Finskem a kratkou hranici s Ruskem. Skoro tretina uzemi lezi za severnim polarnim kruhem. Pobrezi je velmi clenite a skalnate, uzke zalivy - fjordy - vnikaji hluboko do pevniny. Nejdelsi jsou Sogne fjord a Handangerfjord. Delka pobrezi je 19 300 km. Pri pobrezi je rada skalnatych ostrovu a ostruvku, ktere chrani pevninu pred bourlivym pribojem. Nejvetsi souostrovim jsou Lofoten ( Lofoty ) a Vesterelen ( Vesteraly ). Temer celym uzemim od severu k jihu prochazi Skandinavske pohori, prudce spadajici k zapadnimu pobrezi. Nejvyssi a nejrozsahlejsi je na jihozapade, kde je take nejvyssi hora tsatu Galdhopiggen ( 2 468 m ). Reky jsou vetsinou kratke a velmi prudke, s castymi vodopady. Tvori bohatou zasobarnu vodni energie.

Podnebi je primorske. Vlivem tepleho Atlantskeho proudu je pri pobrezi zima miznejsi, nez odpovida zemepisne poloze ( ani more zde nezamrza ), leto je chladne a vlhke. Na horach je pobnebi drsne, s velkymi srazkami.Vetsina uzemi je pokyta neurodnymi skalami, na severu pak arktickou tundrou a snznymi poli. Ctvrtina uzemi je porostla lesem.

Norsko je zemedelsko prumyslevy stat s tezbou zelezne rudy, pyritu a barevnych kovu. Na zapade zeme a v Severnim mori se tezi take ropa a zemni plyn ( i pomoci umelych ostrovu ). Velkym prirodnim bohatstvim jsou zasoby vodni elergie, ktera se vyuriva pro vyrobu elektriny. V prepoctu na jednoho obyvatele dosahuje Norsko svetoveho prvenstvi ve vyrobe energie. Levna elektrina podporila rozvoj prumyslu. Hlavnimi odvetvimi jsou prumysl drevozpracujici a papirensky, elektrometalurgie ( vyroba hliniku ), chemicky prumysl a dokonale vybaveny prumysl na zpracovani ryb ( konzervarny, mrazirny, vyroba velrybiho tuku ).

Pro zemedelstvi jsou zde nepriznive prirodni ( hlavne klimaticke ) podminky. Pouze 3 % veskere plochy zabira orna puda. Pestuje se oves, jecmen, brambory a picniny. Na horach a pastvinach se chovaji ovce a skot, na severu sobi. Vlastnim zemedelstvim se zabyva jen nepatrna cast obyvatel. Jednim z hlavnich zdroju obrivy je rybolov a to jak na rekach a jezerech, tak hlavne na mori. Lovi se Tresky, sledi, makrely, lososi a take velryby a vorvani.

Nepriznive terenni podminky jsou velkou prekazkou pri budovani zeleznic. Hlavni trat vede z hlavniho mesta k severu, pres Trondheim az za polarni kruh do Bodo. Pro spojeni odlehlych sidel ma velky vyznam dobre fungujici telefonni sit. Norsko je statem s nejvetsim poctem mobilnich telefonu. Velmi dulezite je obchodni lodstvo. Hlavnimi pristavy jsou Oslo, atlantsky Begen, Trondheim a na severu Narvik - vyvozni pristav svedske zelezne rudy, ktera je tam dopravovana zeleznici a vyznamne bojiste 2. svetove valky. Dulezitym spojem jsou i letecke linky.

Obyvatele jsou Norove, potomci davnych Vikingu, narodu ktery podnikal loupezive plavby do Ameriky 1000 let pred Kolumbovym objevem zapadni cesty do " Indie ". Na severu za polornim kruhem ziji v tundre Laponci ( Saamove ), kteri se zivi chovem sobu a lovem.

Tvrde prirodni podminky poznamenaly osidleni zeme. Vesnice, jak je zname ze stredni Evropy, zde neexistuji. Obydli jsou roztrousena v horskych udolich a na svazich hor, casto od sebe vzdalena nekolik kilometru. Nejhusteji je osidlen jih zeme, kde take lezi hlavni a nejvetsi mesto Oslo. Je polozeno v hlubokem zalivu Oslofjord a je politickym, hospodarskym a kulturnim strediskem statu. Severneji lezi mesto a pristav Trondheim - 130 000 obyvatel. Slavnym hanzovnim pristavem je Bbergen ( 200 000 obyvatel ) s velkymi zavody na zpracovani ryb. Nejdulezitejsi rybarske pristavy jsou na jihu Stavager a Bergen, na severu Tromso a Hammerfest ( nejsevernejsi pristav statu ).

Z Norska se vyvazeji barevne kovy a rudy, ryby a vyrobky z nich, celuloza a papir. Dovazeji se stroje, lode, uhli a nektere druhy potravin.

Norsku nalezeji polarni ostrovy Svalbard - autonomni uzemi merici 62 422 km2, kde zije pres 3 500 obyvatel. Sklada se ze Spicberku ( Spitsbergen ), Medvediho ostrova ( 178 km2 ) a ostrova Jan Mayen ( 372 km2 ). Spicberky a Medvedi ostrov lezi v Severnim ledovem oceanu. Jsou skoro cele zaledneny, najvyssim bodem je New Troppen ( 1 717 m ). Na jihu je drsne arkticke podnebi zmirneno vlivem tepleho Atlantskeho ( Golfskeho ) proudu. V zapadni casti Spicberku se tezi cerne uhli. Hlavnim mestem je Longyearbyen, kde zije asi 1 000 lidi. Na ostrovech jsou zakladny polarnich vyzkumu a letiste.

Jan Meyen je velky sopecny ostrov v severnim Atlantiku, prechodne obydleny zamestnanci meteorologicke stanice.

Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Oslo