|
|
|
Sesty nejvetsi stat Evropy lezi v jeji stredu pri Baltskem mori. Je to nizinna zeme sklanejici se k severu, s prumernou nadmorskou vyskou 169 m. Podel pobrezi se tahnou piscite niziny s radou pobreznich jezer, vytvorenych prehrazenim zatok pisecnymi kosami. U usti reky Visly je nejnizsi bod statu 1,8 m pod urovni morske hladiny. Dale od pobrezi smerem k jihu se rozkladaji jezerni plosiny. Nejvetsi je Mazurska jezerni plosina na vychod od toku Visly a Pomoranska jezerni plosina na zapade, mezi Odrou a Vislou. Ve stredu Polska jsou rozsahle niziny v nadmorskych vyskach 50 - 200 m a nizke vysociny. Jih statu je ohranicen horskymi pasmy Sudet a Karpat. Nejvyssi z nich jsou Krkonose ( nejvyssi hora Sniezka - Snezka 1602 m - lezi na hranici Polska a CR ), Gory Sowie, dale na vychod z Karpatske soustavy Beskid Wyspowy, Tatry s nejvyssi horou Polska - Rysy ( 2 499 m ), Beskid Niski a skupina Bieszczady, Prechazejici na Ukrainu. Vsechny reky odvadeji vodu do Baltskeho more. Smer jejich toku je ovlivnen sklonem uzemi k severu. Reky maji mirny spad s cetnymi meandry a piscitymi nanosy, v zime zamrzaji. Narodni rekou je Wisla ( Visla ), ktera odvodnuje nejvetsi cast Polska. Prameni v polske casti Beskyd pod Berani horou, delka toku je 1 068 km. Zprava prijima Dunajec, San, Bug ( cast jeho toku tvori hranici s Ukrainou a Beloruskem ), z leve strany nekolik mensich toku. Usti je deltovite. Visla ma kolysavy stav vody, ale presto ma znacny vyznam pro ricni dopravu. Druhou nejvetsi polskou rekouje Odra, pramenici v CR, dlouha celkem 903 km. Ma mnoho pritoku nejdulezitejsi jsou zprava - Warta s rekou Notec, ktera je Bydhostskym pruplavem spojena s Vislou, zleva je to Luzicka Nisa, tvorici hranici s Nemeckem. Odra usti do Szczecinskeho zalivu. Je dulezitou dopravni tepnou, splavna je od mesta Kozli. V Polsku je skoro 10 000 jezer vetsich nez 1 ha, soustredenych hlavne v Mazurske a Pomoranske jezerni plosine jako zbytky doby ledove ( nejvetsi je jezero Sniardwy - 106 km2 ). Mnoha jezera jsou vzajemne propojena, takze jich jze vyuzit pro dopravu. Podnebi je ovlivneno otevrenosti statu k severu, ma prechodny raz mezi podnebim oceanskym a kontinentalnim. Vuci vlivum jihoevropskeho podnebi je Polsko uzavreno svou jizni horskou hradbou. Porost a jeho vyvoj byl ovlivnen davnym zalednenim uzemi. Patri do oblasti rostlinstva baltskeho. Vyskytuji se zde pisecne, piscitohlinite a sterkovite pudy. V jezernich plosinach znacne plochy zabiraji raseliniste. Lesy ( prevazne jehlicnate - hlavne borovice, mene je lesu listnatych ) pokryvaji 28 % rozlohy zeme. V horskych oblastech jsou puvodni porosty chraneny statem v prirodnich rezervacich. Nejznamnejsi z nich jsou Pieninsky, Tatransky a Belovezsky narodni park. Na baltskem pobrezi u Leby jsou chranene pisecne duny. Zivocistvo je obdobne jako u nas. V rezervacich ziji navic bobri, losi a zubri ( Belovezsky prales na hranicich Beloruska ). V jezerech je velke bohatstvi sladkovodnich ryb ( napr. stika, uhor ) a vodniho ptactva. Je zde mnoho ptacich rezervaci. Nejvetsim nerostnym bohactvim je cerne uhli - nejvyznamnejsi oblast tezeni je v Hornim Slezsku v okoli mest Bytom, Gliwice, Katowice, Zabrze, Sosnowiec, Dabrowa Gornicza a Chorzow. Mensi oblasti je Valbrisska panev v Dolnim Slezsku. Hnede uhli se tezi u mest Konin, Turek, a Zielona Gora. Tezba stoupa s vystavbou tepelnych elektraren. Ropy ma Polsko malo, velky vyznam ma severni vetev ropovodu Druzba z Ruska. Zelezna ruda nestaci kryt vlastni potrebu, tezi se okolo Czestochowy. Zato barevne kovy staci spotrebe a jeste se vyvazeji. Med se tezi v Dolnim Slezsku v okoli mest Boleslawiec, Legnica, Glogow a dale u Lublina. Svetove postaveni ma Polsko v zasobach olovnatozinkovych rud ( pri severnim okraji Hornoslezske panve ) a v zasobach soli a siry. Sul se tezi u Inowroclawi, Wapna, Weliczky a Bochni. Sira se vyskytuje v zinkovych rudach a pyritech v Dolnim Slezsku a v nove objevenych loziscich u Tarnobrzega. Polsko je prumyslove-zemedelsky stat se stale se zvysujicim rozvojem prumyslu. Zakladem prumyslove vyroby je hutnictvi zeleza, soustredene hlavne v Hornoslezske panvi v tzv. Hornoslezskem obvodu a v prilehlych metalurgickych kombinatech, z nichz nejvetsi je v Krakove-Nove Huti a v Cestochowie. Hutni zavody jsou take ve Varsave a Szczecine. Hutnictvi zeleza je zavisle na dovozu rudy, hlavne z Ruska a Svedska. Hutnictvi barevnych kovu sidli v Katowicich, Chorowe, Legnici, vyroba hliniku v okoli Katowic. Stojirensky prumysl je zastoupen v mnoha mestech hlavne dopravnim strojirenstvim ( lokomotivy, vagony, nakladni a osobni auta, namorni lode ), a tezkym strjirenstvim ( tovarni a dulni stroje, zemedelske stroje ). Rychly je rozvoj elekrtotechnickeho prumyslu ( Varsava ). Rozvoj chemickeho prumyslu umoznuji bohata naleziste uhli, soli, siry a pyritu. V Plocku je pri ropovodu Druzba moderni zavod na zpracovani ruske ropy. Dale je rozvinuta vyroba plastickych hmot a umelych vlaken ( Tomaszow Mazowiecki, Wroclaw, Szczecin ), prumysl gumarensky ( Poznan ) a farmaceuticky ( Varsava ). Zdrojem elektricke energie jsou prevazne tepelne elektrarny vyuzivajici cerne a hnede uhli. Nejvetsi jsou v uhelnych panvich, kde jednak zasobuji elektrickou energii rozsahly prumysl, jednakje odtud proud rozvaden na ostatni uzemi. Vyznamny je prumysl stavebnich hmot - vapenky, cementarny, cihelny. Stara je tradice textilniho prumyslu (Lodz a okoli ) a odevniho ( Varsava ). Z potravinarskeho prumyslu je nejvyznamnejsi cukrovarnicky ( 4. v Evrope ), hlavne v Dolnim Slezsku. Rozvinuty je i prumysl lihovarnicky, roste vyznam konzervarenskeho a masneho prumyslu. V povalecne dobe nastal velky rozvoj mechanizace a racionalizace zemedelske vyroby, ale je zde velky podil soukromych hospodarstvi. Z celkove plochy statu pripada na ornou pudu prez 50 %. Prevlada pestovani zita a brambor ( v produkci je Polsko po Rusku na 2. miste na svete ). Dale se pestuje psenice, oves, jecmen ( k vyrobe sladu ), lusteniny, repka, slunecnice, cukrovka, len pro vlakno, semeno i olej ( 2. misto na svete ). V rostlinne vyrobe Polsko neni sobestacne - zejmena psenici dovazi. V zivocisne vyrobe prevlada chov skotu, vepru a drubeze. Maso i masne vyrobky, drubez a vejce se vyvazeji. Vyznamny je rybolov, a to jak v mori, tak i v jezerech a rekach. Polsko ma diky sve nizinne poloze priznive podminky pro budovani silnicni i zeleznicni site. Splavnych toku je pres 4 000 km. Pocetne obchodni lodstvo udrzuje pravidelne linky na Baltskem mori i do zamori. Polskymi pristavy Gdanskem, Gdyni, Szczecine prochazi velka cast ceske namorni dopravy. Varsavske letiste je zivym mezinarodnim leteckym pristavem. V povalecnych letech doslo k velkemu pohybu obyvatelstva. Polsko se stalo narodnostne jednotnym statem. Zije zde jen maly pocet Belorusu, Ukraincu, Litevcu, Nemcu, Slovaku a Cechu. Mimo hranice Polska se k polske narodnosti hlasi skoro 10 milionu osob, zijicich hlavne v USA, Kanade, Jizni Americe, ale i v jinych statech. Rozlozeni obyvatelstva neni rovnomerne: nejlidnatejsi je jizni a stredni Polsko ( velka prumyslova strediska ), nejmene lidi zije na severovychode a severozapade. Nejvetsim a soucasne hlavnim mestem je Varsava, ktera jako jedine mesto statu ma pres milion obyvatel. Za druhe svetove valky byla temer uplne znicena. Pak byla znovu vybudovana v moderni mesto s obnovenymi historickymi ctvrtemi v puvodni podobe. Je politickym, hospodarskym a kulturnim strediskem statu. Dalsi vyznamna mesta: Lodz s vice nez 700 000 obyvateli, druhe nejvetsi mesto s rozsahlym textilnim prumyslem. Starym historickym mestem je Krakow - pres 500 000 obyvatel. Puvodni hlavni mesto s hradem Wawelem a nejstarsi polskou univerzitou. S Krakovem souvisi velke hutni stredisko Nova Hut. Wroclaw ( pres 500 000 obyvatel ) je zeleznicni krizovatkou, pristavem na Odre a strediskem strojirenskeho, stavebnickeho, chemickeho, potravinarskeho a textilniho prumyslu. Jsou zde cetne historicke pamatky a univerzita. Poznan ( 450 000 obyvatel ) je znama svymi veletrhy, je zde univerzita, historicke pamatky, prumysl strojirensky, potravinarsky, odevni a gumarensky. Gdansk ( pres 300 000 obyvatel ) vedle historickych stavebnich pamatek ma obnoveny pristav, lodenice, chemicky a potravinarsky prumysl. Severne od Gdanska je Gdynia, pristav vybudovany po 1. svetove valce. Pri usti Odry lezi vyznamny ricni a morsky pristav Szczecin s 360 000 obyvateli, ktery je ricni cestou spojen s nejprumylslovejsi casti Polska, ma hutnicky prumysl, lodenice, prumysl chemicky a potravinarsky. Strediskem Hornoslezske cernouhelne panve jsou Katowice ( pres 300 000 obyvatel ) s rozsahlym hutnickym a strojirenskym prumyslem. Na dolnim toku Visly lezi rodiste Mikulase Kopernika - Torun ( pres 100 000 obyvatel ). Pri baltskem pobrezi lezi nekolik vyznamnych lazenskych mest - Miedzyzdroje, Swinoujscie, Sopot se znamymi festivaly pisni, v Tatrach pak zname klimaticke lazne a stredisko zimnich sportu - Zakopane. Polsko vyvazi stroje a strojni zarizeni, paliva, prumyslove spotrebni zbozi, zemedelske vyrobky a potraviny. Dovazeji se hlavne suroviny, stroje a potraviny. |
|
|
