Portugalsko lezi pri zapadnim pobrezi Pyrenejskeho poloostrova. Administrativne k nemu patri i ostrovy Azory a Madeira lezici v Atlantskem oceane.Pri pobrezi Portugalska, hlavne na jihu, je rozsahla nizina. Smerem k vychodu se teren zveda, stredem zeme prochazi pohori Sierra da Estrela, ktera vrcholem Estrela dosahuje vysky 1 991 m. Ze Spanelska pritekaji reky Douro, Tejo a hranicni Minho, ktere usti do Atlantskeho oceanu, a Guadiana ustici do Cadizskeho zalivu.

Podnebi je stredomorske, ovlivnene blizkosti oceanu. Hodne srazek po cely rok je hlavne na severu. Na jihu prsi jen v zime a klima je tu stredomorske. Ve vnitrozemi, hlavne v horach, jsou velke rozdily v teplotach.

Portugalsko je zemedelsko-prumyslovy stat s tezbou nerostu. Na prednim miste v Evrope je tezba wolframu ( u Funda a Panasqueiry ), spolu s woframem se tezi cin. Dale se tezi uran a pyrit ( na jihu statu ), sira, zlato a stribro ( okoli pristavu Porto ). Stoupa tezba zelezne rudy. Nerostnych zdroju nebylo zatim dostatecne vyuzito k vyvoji prumyslove vyroby. V Lisabonu a Portu jsou strojirenske zavody s malou vyrobni kapacitou. Starou tradici ma prumysl textilni, hlavne bavlnarstvi ( stredisko Porto ). Strediskem vlnarskeho prmyslu je Covilha. I textilni prumysl je dosud velmi zaostaly. Potravinarsky prumyls je zastoupen vyrobou sardinek ( ve vsech vetsich pristavnich mestech ), vina a olivoveho oleje. Reky hornateho severu jsou zdrojem k vyrobe elektricke energie ( hydrocentraly na rece Zezere, Douro, Lima ).

Urodna puda, vhodne klimaticke podminky a vyhodna dopravni poloha by byly predpodladem pro vysoce intenzivni zemedelstvi, zatim je vsak zemedelska vyroba zaostala. Hlavne na jihu jsou pomery temer feudalni, takze zeme nestaci ani kryt vlastni potrebu obyvatelstva. Mnoho pudy patri velkostatkarum a cirkvi. Obdelavana puda cini asi 46 % z celkove rozlohy ( z toho pripada na vinice 12 % ), lesy pokryvaji skoro 28 %, zbytek je neplodna puda. Nejvetsi vyznam ma rostlinna vyroba. Pestuje se hlavne psenice, kukurice, vinna reva ( nejlepsi druhy v okoli reky Douro, kde se prodokuje zname portske vino ), olivy ( podel reky Tejo, Douro a Guadiana ). Vyznacne je ovocnarstvi, hlavne pestovani pomerancovniku, kastanu, fikovniku a mandlovniku. V lesnim hospodarstvi je nejvyznamnejsi tezba korku z korkoveho dubu, ktera pedstavuje polovinu svetove tezby. Hlavni oblasti korkoveho dubu jsou hory podel reky Tejo. Z borovic se ziskava terpentyn. Zivocisna vyroba je rovnez velmi primitivni. Nejvice se chovaji ovce, vepri, kozy a skot. Dulezity je lov ryb , hlavne sardinek.

V doprave se hodne pouzivaji namorni spoje. Lisabon ma nejzapadnejsi evropsky pristav, cil mnoha zaoceanskych namoznich linek. Reky Tejo, Douro, Guadiana jsou splavne. Zeleznice vedou vetsinou podel pobrezi. Z vnitrozemskych trati je nejdulezitejsi trat vedouci z Lisabonu na Madrit. Silnice jsou vetsinou horsi kvality. Letiste ( predevsim lisabonske ) maji velky vyznam pro mezinarodni linky vedouci hlavne do zamori.

Portugalsko ma nizkou zivotni uroven a velka cast obyvatel je negramotnych. Je to nasledek temer padesatileteho fasistickeho rezimu ( 1926 - 1974 ). Hustota zalidneni neni rovnomerna, zavisi na urodnosti pudy. Nejvice lidi zije v okoli hlavniho mesta a pristavu Porto, nejmene v jizni casti zeme.

Pri usti reky Tejo lezi na sedmi pahorcich hlavni mesto Lisabon, bohate na kulturni pamatky a umelecke sbirky. Je zde zivy zaoceansky pristav pri ceste ze Severni Ameriky do Afriky, sidlo univerzity, stavba lodi, potravinarsky a keramicky prumysl. V blizkosti Lisabonu je kralovsky palac Sintra s bohatymi umeleckymi sbirkami. Na severu zeme pri usti reky Douro lezi druhe nejvetsi mesto a pristav - Porto ( pres 300 000 obyvatel ), je to nejprumyslovejsi mesto statu, proslule vyvozem portskeho vina. Stare univerzitni mesto je Coimbra ( pres 50 000 obyvatel ). Jizne do Lisabonu lezi pristav Setubal.

Portugalsko vyvazi hlavne vino, olivovy olej, ovoce, dale sardinky, korek, drevo a textilni vyrobky. Dovazi zelezo, ocel prumyslove vyrobky a nektere druhy potravin.

Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Lisabon