Hospodarsky vyznam polohy Rakouska na pristupovych cestach od Jaderskeho more do sredni Evropy zvysuje poloha pri Dunaji a na okraji madarskzch nizin. Z celkové delky hranic pres 2600 km pripadr 530 km na Ceskou republiku.

Rakousko je hornata zemi. Vice nez 60% rozlouhy zabiraji Alpy. Udolimi rek jsou rozdeleny na tri zakladni pasma. V severnim vapencovem pasmu maji zvlast bizardni charakter Salzburske Alpy. V centralnim krystalickém pasmu jsou nejmohutnejsi Vysoke Taury (Grossglockner 3797m nm.). V jiznim vapencovem pasmu vynika pusobivym reliefem hreben Karavaknken. Severni cast Rakouska az k Dunaji vyplnuji vybezky Ceskeho masivu. Rovinaty charakter Videnske panve je na severozapade porusen vapencovymi bradly.

Reky ztekajici z Alp maji znacny hydroenergeticky potencial. Dunaj je splavný po cele delce (350 km). Mnozství jezer prispiva k alternativite krajiny; vetsinou ledovcoveho puvodu. Neziderske jezero je nejvetsi stepni jezero v Evrope (320 km2, ale hluboke jen 2m; nejjiznejsi cast lezi na Madarskem uzemi). Z rozlohy Bodamskeho jezera patri Rakousku nepatrna cast.

Podnebi v nizinach a pahorkatinach je mirne kontinentalni; k vychodu pribyva teplotnich kontrastu a ubyva srazek. Velehorske oblasti mají drsne klima ovlivnovane nadmorskou vyskou. Caste jsou teplotni inverze a padave vetry (feny). V Alpach se projevuje vysoká stupnovitost vegetace.

Nerostne zdroje jsou pestre, ale vetsinou nedostacujici. K evropsky vyznamnym patri zasoby kamenne soli (Solna komora), magnezitu a tuhy. Lokalni vyznam maji loziska zelezné rudy ve Styrsku, ropy a zemniho plynu pri vychodnim okraji Videnske panve. cetne jsou mineralni prameny.

Rakousko ma prirozeny ubytek obyvatel (umrtnost prevazuje nad porodností). Behem osmdesatych let zesilila imigrace. Charakteristicky je nevysoky podil mestskeho obyvatelstva (55%).

Rakousko je vyspelou zemí s rozvinutou trzni ekonomikou (sluzby se podíleji 58% na HDP, prumysl 38%). Po druhe svetove valce vyhlasena neutralita (v roce 1955) posilila mezinarodni prestiz zemi (Viden se stala po New Yorku a Zeneve sidlem organu OSN). Rakousko bylo prijato za clena EU (od roku 1995).

V prumyslove vyrobe je pomerni silny statni sektor. Priliv zahranicniho kapitalu modernizuje prumyslovou strukturu. Elektronika, petrochemie a dopravní strojirenstvi vyuzivaji zahranicnich licenci. Prumysl sklarsky, keramicky a textilni se opira o dlouholetou tradici. Vyspele je i potravinárstvi. Elektrina se vyrabi hlavni ve vodnich elektrarnach; vynika kaskada hydrocentral na Dunaji.

Zemedelska vyroba je vyspela, ackoliv prekonava relativni nepriznive prirodni podminky (pouze 20% rozlohy zabira obdelavana puda). V horskych obllastech se zamenuje na chov ovci a skotu na mleko. Intenzivni rostlinna vyroba prevazuje v rovinach pri vychodni hranici a podel Dunaje. Pri okrajich Videnske panve je pomerne rozsahle vinarstvi.

Pres slozite morfologicke pomery je dopravni sít pomerne husta (70% zeleznic bylo elektrifikováno, dálnic je víc nez v CR). Tranzitni vyznam maji tahy pres Alpy k Jaderskemu mori. Intenzivni je ricni doprava na Dunaji. Dulezite je i mezinarodni letiste Schwechat u Vidne.

Znacna cast hospodarskeho potencialu se soustreduje v Dolnim Rakousku a Videnske aglomeraci. Dominuje tam strojirenstvi a petrochemie. Viden posiluje sve postaveni svetove vyznamneho kulturniho i politickeho centra. V oblasti intenzivni rostlinna vyroba; zaklad tvori obilnarstvi, pestovani kukurice, cukrovky a vinne revy, ktera pronika do Burgenlandu.

Hospodarske teziste Horniho Rakouska je v rovinach pri Dunaji; Linec vynika zelezarnami a chemickym prumyslem. Graz je strediskem strojirenstvi.

Ostatni spolkove zeme maji drevarsky prumysl, potravinarstvi, horsky potravinarsky chov skotu. Vynikaji celorocnim cestovnim ruchem. Rada stredisek (Kitzbühel, Innsbruck, Bischofshofen) ma Evropsky vyznam.

Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Viden