Recko lezi v jizni casti Balkanskeho poloostrova a na ostrovech Jonskeho a Egejskeho more. Celkova delka velmi cleniteho pobrezi je 13 482 km. Povrch statu je vetsinou hornaty. Vnitrozemim prochazi masiv Pindos s nejvyssimi horami Smolikas ( 2 637 m ) a Parnassos ( 2457 m ). Nejvyssi horou Recka je posvatny Olymp ( Olymbos 2 917 m ). Take ostrovy jsou hornate. V Jonskem mori jsou tyto ostrovy: Kerkyra ( Korfu ), Leukas, Kefallenia, Ithake, a Zakynthos. Hlubokym zalivem Patranskym a Korintskym je oblevan poloostrov Pelopones ( Peloponnesos ), ktery s pevninou souvisi uzkou Korintskou siji. V Egejskem mori jsou ostrovni skupiny Kyklady, Severni Sporady a pri maloasijskem pobrezi Jizni Sporady, dale ostrovy Lesbos ( Lesvos ), Chios, Samos, Ikaria, Rhodos a mnoho jinych. Nejjizneji lezi nejvetsi recky ostrov Kreta ( 8 335 km2 ) oddeleny od Egejskeho more na severu Kretskym morem. Mnoho ostrovu zustava pro malou plochu nebo nedostatek pitne vody neobydleno.

Egejsky loloostrov Athos s " mnisskym statem " Hagion Oros ( Svata Hora ) ma autonomni statut a vlastni samospravu. Svata Hora ma 336 km2 a zije zde 1 700 obyvatel - pouze muzu - soustredenych do 20 klasteru.

Podnebi je stredomorske, s dlouhym obdobim letniho sucha. V primori teplota temer nikdy neklesa pod nulu, zima je mirna a destiva, leto byva horke. V horskych oblastech s pribyvajici vyskou ubyva teploty a podnebi je drsnejsi.

Reky jsou kratke a maji malo vody - pricinou je nedostatek srazek a vapencova puda. Z nejvetsich rek je to Axios ( Vardar ) pritekajici z Makedonie, z Bulharska tekouci Strymon, Netos a Evros ( Marica ). Nejvetsim tokem stredniho Recka je Acheloos.

Rostlinstvo je typicky stredomorske, s krovinatym trnitym porostem zvanym macchie, ktery v horskych oblastech ustupuje a prechazi v les. Ze stredomorske vegetace se zde vyskytuje myrta, vavrin, oleandr, cypris.

Neroste hoharstvi bylo v minulosti vetsinou vytezeno, takze dnes rada surovin chybi. Recko ma loziska bauxitu, niklu ( nejvetsi tezba v Evrope ) a dalsich rud. Jsou zde rozsahle zasoby vyborneho mramoru ( u Aten a na Kykladach ). Zcela chybi ropa. Nedostatek uhli nelze uplne nahradit vodnimi elektrarnami, nebot reky jsou vetsinou kratke a maji malo vody.

Recko je prevazne zemedelsky stat pod vlivem zahranicniho kapitalu. Tretina obyvatelstva se zivi zemedelstvim a rybolovem. Ale jen ctvrtina pudy je obtelavana, nejvice je neplodne pudy a pastvin. V severnich nizinach se pestuje psenice a kukurice, rozsireno je pestovani bavlniku, tabaku, zeleniny, jizniho ovoce. Na egejskych ostrovech se pestuji citrony a pomerance. Podel celeho pobrezi se pestuje vinna reva - hrozny se take susi a vyvazeji jako rozinky korintky do celeho sveta. Pro obzivu obyvatelstva je dulezite pestovani oliv. V produkci olivoveho oleje zaujima Recko treti misto na svete. Pestuji se zde fiky, orechy a ostatni druhy ovoce. V zivocisne vyrobe ma vyznam chov ovci, koz, skotu, oslu a mul. Velmi vyznamny je rybolov.

Rozviji se hutni prumysl, stavba lodi a zpracovani dovazene ropy. Vyznamnejsi je prumysl stavebnich hmot, potravinarsky a textilni. Koberce a vlnene i hedvabne latky se vyrabeji po cele zemi tez podomacku. Statem je podporovana elektrifikace za pomoci ciziho kapitalu.

Zeleznic je velmi malo, z toho jeste vetsina uzkorozchodnych. Silnicni sit je ridka. Pomerne velke je namorni lodstvo, ktere zajistuje vnitrostatni i zahranicni dopravu. Mnoho reckych lodi se plavi i v cizich sluzbach ( doprava ropy z Blizkeho vychodu ). Po 2. svetove valce byl zrizen trajekt spojujici Recko s Italii ( Patrai - Bridisi ), dlouhy 480 km. Velky vyznam ma uzky Koryntsky pruplav, podstatne zkracujici delku plavby mezi zapadnim a vychodnim pobrezim statu. Pro spojeni pevniny s ostrovy je dulezita letecka doprava.

Recko je narodnostne jednotny stat s mensinami Turku, Makedoncu, Bulharu, a Albancu. Prestoze ma starou a slavnou kulturni minulost, je zde velmi nizka zivotni uroven a vysoke procento negramotnosti. Hospodarska zaostalost statu je pricinou vystehovalectvi do ciziny.

Hlavni mesto Ateny s velkym mnozstvim kulturnich pamatek z anticke doby ( napriklad Akropolis ) je modernim a vystavnym mestem. Prumysl je na predmestich, mesto ma velky obchodni vyznam. Dulezity pristav Pireus ( Peiraieus ) splynul s hlavnim mestem. U Solunskeho zalivu lezi druhe nejvetsi mesto Solun ( Thessalonike ), vyznamny pristav ( 350 000 obyvatel ). Na Peloponezu lezi pristav Patras ( Patrai ), odkud se vytvareji korintky, sardinky a vino. Jina vetsi mesta: pristav Volos, Larissa, Kavalla, Ioannina. Kdysi slavne Theby, Olympia a Sparta jsou dnes bezvyznamne obce. Pri Korintskem pruplavu lezi pamatny Korint ( Korinthos ), ktery si dik sve poloze zachoval urcity vyznam az do dnesni doby. Na Krete je dulezity pristav Eraklion ( tez Kandia ), odkud se vyvazi olivovy olej a jizni ovoce.

Vyvazeji se prevazne zemedelske produkty a to hlavne vino, olivovy olej, fiky, korintky, jizni ovoce, tabakove vyrobky apod. Dovazeji se stroje, ropa, paliva, prumyslove vyrobky a nektere potraviny - hlavne obili, syry, mlecne vyrobky, tuky, maso. Velmi vyznamny je prijem ze zahranicni turistiky.

Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Ateny