Rumunsko se rozklada v jihovychodni Evrope severne od Dunaje, na vychode saha az k Cernemu mori. Povrch ma rozmanity, pahorkaniny zabiraji 39 %, niziny 35% a horstva 26 % plochy statu. Pres tretinu uzemi vyplnuji Karpaty. Vychodni Karpyty se tahnou jihovychodnim smerem az k prusmyku Predeal (1 033 m ) a jsou hlubokymi udolimi rozdeleny na tri hrbety. Jizni Karpaty se tahnou od prusmyku Predeal rovnobeznym smerem k rece Timisul. Toto pohori je nejvyssi casti rumunskych Karpat a nazyva se take Transylvanske Alpy. Nejvyssi casti tohoto pohori je Fagarasske pohori s nejvyssimi horami Rumunska - Moldoveanu ( 2 543 m ) a Negoiul ( 2 535 m ). Vnitrni cast uzemi vyplnuji Zapadni hory tvorene skupinami stredohori. Na jihu tvori hradbu Transylvynske krusnohori, svazujici se k jihovychodu. Mezi obloukem Karpat a Transylvanskym krusnohorim lezi Transylvanska vasocina znama zijicim tam dodnes upirskym rodem Drakulu. Od Zeleznych vrat smerem na vychod az k ohybu Dunaje u Galati se rozpostira rozsahla Valasska nizina. Na zapade zasahuje do Rumunska cast Velke niziny uherske.

Rumunsko ma bohatou ricni sit. Vsechny reky prameni v Karpatech a z jejich hrebenu se paprskovite roztekaji do okrajovych sberacu v nizinach. Nejvetsi rekou je Dunarea ( Dunaj ), tvorici jizni cast hranice statu. Z celkove delky 2 850 km patri 1 075 Rumunsku. Asi 100 km od toku na uzemi Rumunska tece uzkou souteskou zvanou Zelezna vrata, kde byl drive tok prudky a nesnadny pro plavbu. Spolecne s byvalou Jugoslavii zde byla vybudovana velka prehrada, ktera zlepsuje splavnost a navic je zdrojem elektricke energie. Dale na vychod se Dunaj v nizine rozleva a do Cerneho more usti sirokou deltou. Prijima radu pritoku tekoucich z Karpat ( Oltul, Ialomita ), vyznamnymi pritoky pobliz usti je Siretul a pohranicni reka Prut. Zapadni cast zeme je odvodnovana Tisou, ktera se v hornim toku pouze dotyka hranic statu, ale uzemim neproteka. Jejim nejvetsim rumunskym pritokem je Maresul ( Maruse ), ze Zapadnich Karpat Somesul, Crisul. Prudke, vodnate toky jsou dosud malo vyuzity pro ziskani vodni energie.Cetna jezera pri Dunaji jsou bazinata a obcas vysychaji. Pri pobrezi Cerneho more jsou lagunova jezera se sladkou vodou. Nejvetsi z nich jsou Razelm a Sinoe.

Podnebi je mirne kontinentalni. Dulezitou klimatickou hranici je karpatsky oblouk. Zapadni cast statu ma spis podnebi stredoevropske, vychodni a severni cast kontinentalni. Vyjimkou je podnebi vysokohorskych oblasti. Vlivy cernomorske se omezeji na uzky pas pri pobrezi. Nejteplejsi je Podunaji, nejsussi je pobrezi Cerneho more ( vlivem pevninskeho charakteru srazek ).

V jiznich a vychodnich castech Rumunska jsou travnate stepi, lesy zaujimaji 27 % rozlohy zeme. Prevladaji listnate lesy.
V lesnim pasmu zije medved a rys, v listnatem lese divoke prase.

Nejvetsim nerostnym bohatstvim je ropa a zemni plyn. Nejbohatsi naleziste jsou v predhori Jiznich a Vychodnich Karpat - okoli mest ploiesti ( Plojest ), Pitesti, Bopdesti a Borzesti. V rumunsku jsou znacne zasoby hnedeho uhli a lignitu, mene cerneho uhli, male zasoby zelezne rudy, ktere nekryji spotrebu, v severni casti v okolimesta Baia Mare jsou naleziste medi, olova, zinku, rtuti a stribra.

Rumunsko je prumyslove zemedelsky stat s rychle se rozvijejicim prumyslem a zvysujici se zemedelskou vyrobou oproti predvalecnym dobam. Nejrozsahlejsim prumyslem je prumysl paliv, zalozeny na bohatstvi vysoce kvalitni ropy. Ropu zpracovavaji rafinerie: Ploiesti, Teleaje, Brazi, Cimpina, Borzesti, Brasov. Veskera ropa se rafinuje, takze se vyvazi uz zpracovana. Zemni plyn se tezi hlavne kolem Mediasu a v oblasti Ploiesti. Plynovody rozvadeji plyn do vsech velkych mest. Pouziva se v chemickem prumyslu i jako palivo. Tezba cerneho uhli je u mest Resita a Anina, hnedeho v Petrosani. Dale je tu vyroba zeleza ( Hunedoara, Resita ), barevna metalurgie ( Brad, Baia Mare, Resita). Rozvinul se strojirensky prumysl - vyroba traktoru, nakladnich a osobnich aut, lokomotiv, zemedelskych stroju, stavba lodi. Rozrusta se i prumysl chemickych a stavebnich hmot. Starou tradici je prumysl textilni a potravinarsky ( nejvice v Bukuresti ) - hlavne konzervarensky a vinarsky.

Uroven zemedelstvi se pocala zvysovat po provedeni pozemkove reformy v povalecnych letech. Podil orne pudy je prez 40 % z celkove rozlohy statu. Na dvou petinach orne pudy se pestuje kukurice ( 3. misto v Evrope ), psenice se vyvazi ( kukurice se spotrebovava na domacim trhu ), dale se pestuje jecmen, lusteniny, z technickych plodin hlavne slunecnice, repka, len, zacal se pestovat bavlnik, tabak. Rozsiruje se pestovani zeleniny a jsou dobre podminky pro pestovani ovoce a vinne revy. Rumunsko je vyvozcem cerstveho i konzervovaneho ovoce a zeleniny. Pro zivocisnou vyrodu je zde dostatek krmnych plodin, luk a pastvin. Po cele zemi je rozsiren chov skotu. V Jiznich Karpatech se salassky chovaji ovce. Vyznamny je chov drubeze a vcel. Na morskem pobrezi se provozuje rybolov.

Vyvoj dopravni site je ovlivnen jednak prirodnimi podminkami ( hory ) jednak historickymi podminkami ( zmeny prubehu hranic ). Nejvetsi podil na preprave ma stale zeleznicni doprava, zlepsuje se silnicni sit. Dulezite jsou vodni cesty - delka splavnych toku je 1 730 km ( hlavne Dunaj ). Obchodni lodstvo spojuje stat hlavne s Ruskem, Bulharskem a Stredomorim. Rozvinuta je zahranicni i vnitrostatni letecka doprava.

Krome Rumunu ( jejichz jazyk patri k romanske jazykove skopine ) zije v zemi znacny pocet Madaru ( asi 8 % ) a Nemcu ( 1,6 % ). Vyznamnou etnickou skupinou jsou take Romove ( vice nez 1 % ). Rozlozeni obyvatelstva je nerovnomerne - nejlidnatejsi jsou prumyslove oblasti.

Nejvetsim a soucasne hlavnim mestem je Bukurest v jizni casti zeme - politicke, hospodarske a kulturni stredisko statu. Je to moderni mesto s nadhernymi parky a pro svou vystavnost a ruch byva nazyvano " Pariz vychodu ". Ostatni vyznacna mesta : Kluz ( 200 000 obyvatel ), spojena rumunska a madarska univerzita, drevarsky, kozedelny, keramickya zelezarsky prumysl. Temesvar ( 200 000 obyvatel ), stredisko horske rekreacni oblasti, hutni strojirensky ( vyroba aut, traktoru ), chemicky textilni potravinarsky a drevarsky prumysl. Hlavnim centrem tezby ropy a naftoveho prumyslu je Plojest ( 168 000 obyvatel ), vedou odtud ropovody do hlavniho mesta a do pristavu u Cerneho more. Starym historickym mestem a sidlem nejstarsi rumunske univerzity jsou Jasy ( 193 000 obyvatel ). Nejvetsim pristavem je Konstanca ( 180 000 obyvatel ) s lodenicemi a potravinarsky prumyslem. Nedaleko odtud jsou primorska rekreacni strediska Mamaia, Eforia a Mangalia. Na Dunaji lezi velky pristav i pro namorni lode Braila ( 157 000 obyvatel ), pri moldavskych hranicich je druhy velky dunajsky pristav Galac ( 187 000 obyvatel ). Nedaleko madarskych hranic lezi starobyle mesto Arad ( 141 000 obyvatel ), stredisko potravinarskeho, textilniho a strojirenskeho prumyslo.

Nejvice se vyvazi ropa a jeji vyrobky, zemedelske produkty ( obili, vino, ovoce ), prumyslove vyrobky ( dulni zarizeni, lokomotivy, stroje ). Dovazi se strojni zarizeni, koks, zelezna ruda, chemicke vyrobky, spotrebni zbozi.

Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Bukurest