Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Bratislava

Geograficka poloha

Slovenska republika vznikla 1.1. 1993 po rozpadu Ceske a Slovenske Federativni Republiky. Plochou statniho uzemi 49 037 km2 je na 27. miste mezi evropskymi staty.Zemepisna poloha Slovevska je vymezena predevsim vnejsim obloukem Karpat, ktery se rozpostira na zapade a severu statu. Na jihu je uzemi Slovenska otevreno do Velke madarske niziny.

Na vychode hranici Slovensko s Ukrainou, na jihu s Madarskem a Rakouskem, na severu ma dlouhou horskou hranici s Polskem a na zapade s Ceskou republikou. Zemepisnou polohu Slovenske republiky muzeme hodnotit jako vyhodnou ve stredovychodni Evrope. Nevyhody vnitrozemske polohy z casti vyrovnava ricni dunajska cesta. Ma dobre spojeni s nejvyznamnejsimi stredisky Evropy.

Obyvatelstvo

Zatim posledni scitani obyvatelstva probehlo v roce 1991, a to v ramci CSFR. Podle jeho vysledku zilo na uzemi Slovenska 5 274 355 obyvatel. Timto poctem se Slovenska republika radi na 22. misto v Evrope. V poslednim desetileti se prirustek obyvatelstva snizoval, i kdyz jen velmi mirne. Pocet obyvatel Slovenska se za toto obdobi zvysil o 5,6 %. Priciny tohoto vyvoje jsou ruzne. Svoji roli ma tez starnuti obyvatelstva, zhorsujici se vekova struktura. Od ronce 19. stoleti bylo Slovensko poznamenano silnou emigraci, predevsim z hospodarskych duvodu. V prvni ctvrtine naseho stoleti emigrovalo prevazne do zamori ( USA, Kanady ) na 30 000 lidi rocne. Po druhe svetove valce dochazelo do stehovani hlavne uvnitr statu, zejmena do Ceske rupubliky. Posledni scitani lidu nam prineslo i udaje o narodnostni strukture obyvatel Slovenska. Z celkoveho poctu obyvatel zde zije vice nez 85 % Slovaku, temer 11 % Madaru a asi 1 % Cechu.Na jiznim a vychodnim Slovensku existuje zretelna hranice mezi uzemim osidlenym prevazne Slovaky nebo prevazne Madary ( ti jsou z 96 % soustredeni do 13 okresu jizniho a jihovychodniho Slovenska ). Podil obyvatelstva v produktivnim veku doklada i tlak na pracovni mista a jejich potrebnost. S prechodem na trzni hospodarstvi a s hlubokymi zmenami zejmena v prumyslove vyrobe vzrostla nezamestnanost slovenskeho obyvatelstva na vice nez 10 %. Dulezitym ukazatelem je i ekonomicka aktivita obyvatelstva. Sem radime miru ekonomickeho zapojeni obyvatelstva i miru jeho nezamestnanosti. Ekonomicka aktivita ve Slovenske republice v poslednim obdobi mirne klesa a dosahuje temer 50 %. Pokles je patrny zejmena v zenske slozce obyvatelstva. V nabozenske strukture je temer 75 % obyvatel vericich. k rimskokatolickemu vyznani se hlasi pres 60 %.

Sidla

Nejstarsi osidlene oblasti Slovenska jsou v Podunaji. Zde, na Trnavske a Nitranske tabuli, vznikla vlivem nekdejsi Rimske rise puvodni metropole, kterou byla Nitra. Pod vlivem mnoha cinitelu politickych, hospodarskych, ale i v zavislosti na hornatem povrchu se pak struktura osidleni po staleti vyvijela. I kdyz stehovani obyvatelstva do mest je stale jeste silne, byla zakladni struktura osidleni ukoncena uz v 18. stoleti. Slovenske obce jsou v prumeru dvakrat rozlehlejsi nez ceske, coz odrazi hornaty charakter uzemi. Struktura osidleni je rovnomerna v nizinach a nerovnomerna v horskych oblastech. Uzke protahle karpatske kotliny vedly k vytvareni sidelnich pasu. V poslednim desetileti slovenskeho obyvatelstva mirne pribyva. Urbanizace ma jeste znacne tempo. Po druhe svetove valce vyrostlo nekolik mest ( Nova Dubnica, Partizanske, Svit ). Kolem drivejsich mest se stavela mohutna sidliste, ktera casto zmenila jejich puvodni vyznam ( napr. Bratislava - Petrzalka, Zilina, Martin ). Ve stejnem obdobi vsak zanikla asi petina nejmensich venkovskych obci. Teprve v roce 1990 se jich po nasilnem drivejsim spojeni asi 100 znovu osamostatnilo. Temer polovina obyvatel Slovenska zije v obcich s vice nez 10 000 obyvatel, asi tretina v obcich do 2 000 obyvatel. Nejvetsi rust zaznamenala nektera mesta s poctem obyvatel nad 50 000 ( napr. Poprad, Prievidza, Banska Bystrica, Martin ). Ve Slovenske republice jsou dve velkomesta ( s poctem obyvatel nad 100 000 ) a dalsi ctyri velka mesta s poctem obyvatel blizicim se 100 000. Jsou to: Bratislava - 442 000; Kosice - 235 000; Nitra - 90 000; Presov - 88 000; Banska Bystrica - 85 000; Zilina - 84 000.

Povrch

Slovenska republika je stredne hornata zeme s velmi pestrym reliefem. Vsechny vyskove stupne jsou tu zastoupeny mnohem rovnomerneji nez v Ceske republice. Niziny ( pod 200 m n. m. ) zaujimaji 28 %, stredni polohy ( od 200 do 1 000 m n. m. ) 65 % a nad 1 000 m n. m. lezi 7 % plochy statniho uzemi. Nejvyssim bodem Slovenska je vrchol Gerlachovskeho stitu ve Vysokych Tatrach ( 2 655 m ), nejnize lezi vytok Bodrogu na statni hranici s Madarskem ( 94 m n. m. ).Prevaznou cast uzemi zaujimaji Zapadni Karpaty, ktere se tahnou od Videnske panve az k Tylicskemu sedlu v pramenne oblasti Tople. Zde na ne navazuji Vychodni Karpaty, ktere zaujimaji krajni severovychod statu. Karpaty na uzemi Slovenska maji pasemne usporadani. Jednotliva pasma od sebe deli mezihorske kotliny a udoli rek.Zapadni Karpaty jsou slozeny ze tri zretelne oddelenych pasem.
Nejstarsi a nejvyssi je stredni pasmo, ktere zacina na soutoku Moravy a Dunaje Malymi Karpaty a pokracuje pres Povazsky Inovec, Strazovske vrchy, Malou a Velkou Fatru, Tribec, Chocske vrchy, Vysore a Nizke Tatry az po plosne nejrozsahlejsi Slovenske rudohori. V techto oblastech se vyskytuji mnohe krasove ukazy.
Vnejsi pasmo Zapadnich Karpat je jednotvarnym souvrstvim piskovcu a jilovych bridlic. Horska pasma na sebe paralelne navazuji. Tvori je na hranicich s Ceskou republikou Bile Karpaty, Javorniky a dale jiz na uzemi Slovenska Kysucke a Oravske Beskydy, Oravska Magura, Skorusinske vrchy. Dale prechazi pasmo na uzemi Polska a opet se vraci ne Slovensko Spisskou Magurou, pokracuje pres Levocske vrchy a Cergov k Sarisske vrchovine na severnim okraji Kosicke kotliny. Nejvyssich nadmorskych vysek dosahuji Vnejsi Karpaty v Oravskych Beskydech ( Babia hora, 1 725 m ).
Vnitrni pasmo zasahuje na uzemi Zapadnich Karpat. Patri do nej skupina sopecnych pohori ve strednim Pohroni - Pohronsky Inovec, Vtacnik, Kremnicke vrchy, Stiavnicke vrchy, Javorie, Krupinska planina a nejvyssi sopecny masiv Polana ( 1 453 m ). Z vychodnich Karpat patri do vnitrniho sopecneho pasma Vinorlat a Popriciny ( na hranicich s Ukrajinou ).

Podnebi

Podnebi Slovenske republiky se sice nelisi vyrazne od podnebi Ceske repukliky, alo presto se tu vice uplatnuje vychodoevropske kontinentalni klima. Predevsim na strednim a vychodnim Slovensku jsou studenejsi zimy a teplejsi leta. Srazky jsou tu prumerne nizsi a vlavne zde prsi v lete. Niziny jsou teplejsi a sussi, s vetsimi vykyvy srazek i teplot behem roku. Horske oblasti jsou vlhci a studenejsi. Prumerne rocni teploty kolisaji od -3,7 C na Lomnickem stitu do 10,4 C ve Sturovu na jihu Podunajske niziny.Srazkove jsou nejchudsi jihoslovenske niziny, nikde vsak srazky neklesaji pod 500 mm rocne. Nejnizsi hodnoty se vyskytuji v dolnim Povazi ( zavetri Bilych Karpat ), v Liptovske a Popradske kotline ( zavetri Fater a Tater ). Nejdestivejsi jsou Vysoke Tatry - rocni maximum se vyskytuje na Zbojnicke chate ve Studenovodske doline ( 2 130 mm ). V Tatrach pritom prsi az 190 dnu v roce a na snih pripada az 40 % rocniho srazkoveho uhrnu. Znecisteni ovzdusi neni ve Slovenske republice na tak kriticke urovni jako u nas. Presto jsou emisemi z tepelnych elektraren znacne zatizeny okresy Prievidza, Trebisov, mesta Kosice a Bratislava, kde se pridruzuji jeste zdroje z jinych prumyslovych odvetvi.

Vodstvo

Uzemi Slovenske republiky je odvodnovano ke dvema evropskym morim. Na umori Cerneho more pripada 96 % plochy, pricemz 32 % uzemi je odvodnovano do Tisy a 64 % do Dunaje. Na umori Baltskeho more pripadaji pouha 4 % plochy statniho uzemi, odvodnovane prostrednictvim Popradu do Dunajce a dale do Visly. Pri jarnim tani v povodi Bodrogu, Popradu a Vahu vznikaji povode, protoze vetsina vody pochazi z abnormalni horske snehove nadilky nebo v zme zamrzlych horskych pramenu. Na Slovensku je rada jezer ledovcoveho puvodu ( v Tatrach ), nektera vznikla rovnez zahrazenim udoli sesuvem ( vejvetsi je Velke Vihorlatske, tzv. Morske oko, 14 ha ). Nejvice prehrad bylo vybudovano na Vahu ( Vazska kaskada ). Nejvetsi plochu zaujimaji Oravska prehrada ( 35 km 2 ), Zemplimska Sirava, Liptovska Mara a Domasa. Slovensko je bohate na mineralni vody. Vridla vyveraji v Pestanech ( 70 C ) a Sklenenych Teplicich, dalsi teple prameny maji Banska Stavnica, Bojnice, Trencanske Teplice, Sliac. Na celem uzemi Karpat se vyskytuji kyselky. Sirne prameny jsou v Dudicich a Trencanskych Teplicich. Ze slovenskych rek jsou nejvice znecistene dolni Hron, dolni Vah a Hornad.

Rostlinstvo a zivocisstvo

Pudy vyskytujici se ve Slovensku jsou ovlivneny predevsim nadmorskou vyskou a geologickou stavbou uzemi. V prihorskych oblastech jsou pudy lehke, piscite a suche v dolinach rek jsou pudy tezke, jilovite a bahnite. Diky pestremu reliefu a rozmanitym klimatickym podminkam ma Slovensko bohate druhove zastoupeni rostlin i zivocichu. Vyvinula se zde zretelne vyskova pasma vegetace ( vegetacni stupne ). Nizinne pasmo ( do 300 m n. m. ) zaujimaji nejteplejsi oblasti a oznacuje se jako stupen dubovy. Pasmo pahorkatin a vrchovin ( do 700 m n. m. ) je stupnem buko - dubovym. Na jizne exponovanych svazich jizniho Slovenska vznikly stepi. Pasmo podhorske ( do 900 m n. m. ) zaujima bukove a buko - jedlove lesy, predevsim ve vychodnich Karpatech. V horskem pasmu ( do 1 500 m n. m. ) prechazeji buko - jedlove lesy do smrkovych, vetsinou umele pestovanych lesu. Horni hranice lesa lezi v Zapadnich Karpatech mezi 1400 az 1550 m n. m. V podvelehorskem ( subalpinskem ) pasmu ( v Tatrach do 1850 m n. m. ) jsou porosty klece typicti zivocichove jako svist, kamzik a hrabos tatransky. Pasmo velehorske ( alpinske ) se vyskytuje ve Vysokych a Nizkych Tatrach. Prevladaji tu horske travnate louky ( hole ) a porosty lomikamenu, netresku, rozchodniku a pryskyrniku. Lesy zaujimaji na Slovensku temer 40 % plochy statu, 55 % tvori lesy listnate. Chranena uzemi zaujimaji 19 % plochy statu, na prisne chranene plochy pripada 5,5 %. Na Slovensku je 5 narodnich parku ( Tatransky, Pieninsky, Nizke Tatry, Mala Fatra, Slovensky raj ) a 16 chranenych krajinnych oblasti.

Prumysl

V dobe vzniku Ceskoslovenske republiky bylo Slovensko pomerne zaostale. Na celkove prumyslove vyrobe se podilelo pouze 8 % a na zemedelske 26 %. Prudky hospodarsky rozvoj zaznamenalo Slovensko po druhe svetove valce, kdy rychly rozvoj prumyslu i zivotno urovne dosahl tempa srovnatelneho s " hospodarskym zazrakem " nekterych zemi. Diky vydatne pomoci ceske casti byvaleho Ceskoslovenska se Slovensko zacalo rychle promenovat z agrarni zeme v zemi s rozvinutym prumyslem. Zamestnanost v prumyslu se zvysila vice nez ctyrikrat. V uplynulych desetiletich zde vznikla rada novych vyrobnich oboru ( petrochemie, automobilovy prumysl, vyroba televizoru, vypocetni techniky, temez cele odvetvi konfekcniho prumyslu atd. ).
Vedouci postaveni ma strojirensky prumysl. Hlavni oblasti jeho soustredeni je stredni Povazi. K zavodum zbrojni vyroby zalozenym jiz v dobe ohrozeni Ceskoslovenska fasismem, pribyla rada dalsich. Stredisky tezkeho strojirenstvi jsou predevsim Povazska Bystrica, Dubnica nad Vahom a Martin. Na zapadnim Slovensku jsou hlavnimi centry Bratislava, Trnava, v Pohroni Brezno a Banska Bystrica. Ke starym strediskum na vychode Slovenska patri Krompachy, Prakovce, Poprad.
Druhym nejdynamicteji se rozvijejicim odvetvim v povalecnem obdobi je prumysl chemicky a gumarensky. Jeho rozvoj byl zalozen na dovozu ropy a zemniho plynu. Nejvetsi seskupeni chemickych zavodu je v oblasti Dunaje a dolniho Vahu. Dostatek vody, trasy plynovodu a ropovodu zde umoznily vystavbu novych zavodu. Hlavnim strediskem je Bratislava, kde pracuje nejvetsi chemicky kombinat Slovenska - Slovnaft. Centrem gumarenstvi je Puchov. Chemicky prumysl se rozvinul i na vychodnim Slovensku ( Humenne, Strazske ).
Hlavnim centrem hutnictvi zeleza a oceli je kombinat Vychodoslovenskych zelezaren v Kosicich, ktere pred nedavnem paradoxne koupily prazskou Spartu. Vetsina rudy se dovazi sirokorozchodnou zeleznici ze SNS, koksovatelne uhli z Ostravska. Hutni tradici maji zavody v Podbrezove ( na hornim Hronu ). Nejvetsim zavodem barevne metalurgie je hlinikarna v Ziaru nad Hronom. Hute medi jsou v Krompasich ( pri rece Hornadu ). V okoli techto zavodu je silne naruseno zivotni prostredi.
Prumysl paliv ma velmi slabou surovinnou zakladnu. Mala tezba hnedeho uhli a lignitu je v okoli horni Nitry ( Handlova, Novaky ) a u Levic ( Modry Kamen ). Nepatrna je i tezba ropy a zemniho plynu na jihozapadnim Slovensku. Pro vyrobu elektriny maji velky vyznam jaderne elektrarny ( Jaslovske Bohunice u Trnavy a Mochovce u Levic ). Nejvetsi tepelna elektrarna je ve Vojanech ( vychodni Slovensko ). Vyznam vodnich elektraren vzrostl vystavbou vodniho dila Gabcikovo na Dunaji. Rada dalsich je na Vahu ( Vazska kaskada ).
Bohatych zdroju dreva, zejmena v horskych oblastech, vyuzivaji prumysl drevozpracujici i prumysl papiru a celulozy. Nejvetsi drevokombinaty jsou ve Zvolenu, Vranove nad Teplou a v Banske Bystrici. Stredisky vyroby celulozy a papiru jsou Ruzomberok, Sturovo ( na Dunaji ) a Vranov nad Teplou.
O domaci suroviny se opira vyroba cementu a vapna. Je zastoupena radou zavodu predevsim na strednim Povazi a strednim Slovensku.
Vyznamnou roli pri zprumyslneni Slovenska mel prumysl textilni a konfekcni. K jeho nejvetsim strediskum patri Ruzomberok ( bavlnarstvi ), Trencin a Puchov ( konfekce ). Nejvetsim strediskem kozedelneho prumyslu je Partizanske.

Zemedelstvi

Vyznamne postaveni v hospodarstvi ma i nadale zemedelstvi. Zemedelska puda predstavuje 2,4 milionu ha, z cehoz orne pudy je 1,5 milionu ha a 0,6 milionu ha pastvin. Lesu ma Slovensko temer 2 miliony ha, tedy vice nez orne pudy. Hlavnimi oblastmi zemedelske produkce jsou jizni niziny. V Podunajske nizine se pestuji plodiny obvykle i v ceskomoravskych nizinach ( potravinarska psenice, cukrovka, atd. ), v okoli Trnavy sladovnicky jecmen, ale predevsim kukurice na zrno, slunecnice a teplomilna zelenina ( paprika, rajcata, melouny ). Podunajska nizina ma pro slovenske zemedelstvi velky vyznam, nebot zaujima vice nez polovinu orne pudy Slovenska. Vychodoslovenska nizina nema zdaleka tak priznive klimaticke podminky. Cetne podhorske oblasti maji temer schodny charakter zemedelskeho obhospodarovani. V nejnizsich polohach kotlin se pestuje jecmen na krmeni, v mensi mire krmna psenice a oves, dale brambory, a to casto i na nevhodnych svazitych pozemcich, a picniny.Ve vyssich polohach najdeme pastviny s chovem skotu a ovci, ktery je mnohem rozsirenejsi nez u nas. Ovce se chovaji nejen pro vlnu, ale take pro povestne mlecne vyrobky ( ovci syry, brynza ). Ve srovnani s Ceskou republikou se na Slovensku intenzivneji pestuje kukurice na zrno, luskoviny, slunecnice, len, paprika a koreni, vojteska, zelenina a vinna reva.
Potravinarsky prumysl ( druhe nejvetsi odvetvi slovenskeho prumyslu ) je rovnomerne rozmisten po celem uzemi zeme. Jeho nejvetsi soustredeni je v nizinach. Mezi hlavni strediska patri Trnava a Nitra. I kdyz v uplne etape doslo k vystavbe rady novych a vetsich zavodu, neni na Slovensku doreseno komplexni zpracovani sirokeho sortimentu vyrobku.

Doprava, rekreace a cestovni ruch

Dopravni sit Slovenska vychazi z reliefu zeme. Hornaty teren nuti k soustredeni vetsiny komunikaci do udoli a kotlin. Hustota dopravni site je mensi nez v Ceske republice. Protahly tvar zeme a okrajova poloha dvou hlavnich center - Bratislavy a Kosic - zduraznuji vyznam spojeni od zapadu k vychodu. Vetsinu dopravnich vykonu zajistuje zeleznicni sit, ktera je z vice nez jedne tretiny elektrifikovana. Nejzatizenejsim tahem je trat spojujici Slovensko s Ceskou rebublikou na zapade a Ukrainou na vychode. Pro spojeni s Madarskem a balkanskymi staty je dulezity zeleznicni tah spojujici Bratislavu s Budapesti. Take silnicni sit byla od konce druhe svetove valky znacne rozsirena a modernizovana. Hlavnimi dopravnimi stredisky jsou Bratislava, Kosice, Zilina, vyznamnymi Banska Bystrica, Zvolen a Presov. Znacny vyznam pro Slovensko ma potrubni doprava. Pres jeho uzemi vedou trasy ropovodu a plynovodu. Pro vodni dopravu ma velky vyznam Dunaj, ktery je splavny po celem slovenskem useku.
Slovenska priroda spolu s mnozstvim pamatek vytvari vyborne predpoklady pro rekreaci a cestovni ruch. Oblasti Vysokych a Nizkych Tater, Velke a Male Fatry apod. jsou vyhledavynym cilem milovniku prirody, horske turistiky a lyzovani. Ovsem i slovenske lazne s termalnimi zridly nejsou rekreanty opomenuty. Rocne lazenska strediska jako Piestany, Bardejov, Trencianske Teplice aj. navstivi skoro pul milionu turistu. Na uzemi Slovenska vsak nejsou vybudovany tak luxusni lazenske komplexy jako je tomu u nas. Do turistickeho ruch jsou investovany nemale prostredky hlavne ze zahranici.
Prevaznou cast obchodnich stiku Slovensko ma z Ceskou republikou. Slovensko je potravinarsky sobestacne, ale jako vsude dovazi se tropicke ovoce a prumyslovy spotrebni material. Vyvazi se hlavne potraviny, textilni a metalurgicke vyrobky.