Nejvetsi ze skandinavskych statu. Jeho sousedy jsou na zapade Norsko a na secerovychode Finsko. Na vychode omyva jeho brehy Botnicky zaliv, na jihu Baltske more a na jihozapade pruliv Kattegat. Pri pobrezi je mnoho drobnych skalnatych ostrovu. V baltskem mori lezi nejvetsi z nich - Gotland ( 3001 km2 ) a Oland ( 1 344 km2 ).

Zapadni casti zeme prochazi od severu k jihu pri norskych hranicich Skandinavske pohori s nejvyssi horou statu Kebnekajse ( 2 123 m ), svazujici se na vychod k Botnickemu zalivu. Jizni vybezek poloostrova je vyplnen jednotvarnou Baltskou jezerni plosinou. Pri baltskem pobrezi jsou niziny.

Reky jsou delsi nez v sousednim Norsku. Tecou ze zapadniho pohori do Baltskeho more, maji prudky spad, hodne vody a jsou jednak bohatym zdrojem pro vyrobu vodni energie, jednak vyhodnou cestou pro dopravu dreva. Je zde hodne jezer jako pozustatek doby ledove. Jezera zabiraji 7 % celkove rozlohy statu. Nejvetsi z nich je Vanern ( 5 500 km2 ) a nejhlubsi Vattern ( 1 889 km2 a 119 m hluboke ). Z jezera Vattern vyteka reka Motala: je propojena s jezery a pruplavy a tvori cast splavne vodni cesty napric jiznim Svedskem.

Protoze pohori na zapade brani pronikani priznivych vlivu tepleho Atlantskeho ( Golfskeho ) proudu, je podnebi vnitrozemske - s dlouhou a studenou zimou. Pokryvka vecneho snehu a ledu zacina va vysce 1 500 m. V jiznim Svedsku je podnebi mirnejsi.

Polovina statu je porostla lesy, kterych je nejvice na severu. Tam rostou prevazne jehlicnate stromy. Na odlehlejsim severu jsou tundry. V stredni casti prevazuji lesy listnate, hlavne dubove.

Svedsko je vyspely prumyslovy stat s vyznamnou tezbou zelezne rudy, dreva a velkymi zdroji vodni energie. Tezi lejlepsi zeleznou rudu na svete, obsahujici pres 63 % kovu. Nejvetsi stredisko tezby jsou Kiruna a Gallivare. Vetsina rudy se vyvazi nezpracovana. Krome zelezne rudy se tezi zlato, olovo, zinek a zula. Pres 50 % prumyslove vyroby zahrnuji odvetvi zpracovavajici zeleznou rudu a drevo ( vyroba buniciny, papiru, zapalek, nabytku apod. ). Dale je zde prumysl strojirensky, elektrotechnicky, kovodelny, potravinarsky, textilni a chemicky ( vyroba traskavin, umelych hnojiv, farmacie ) a dalsi. Elektricka energie ziskana z bohatych vodnich zdroju se jednak vyuziva ve vlastni zemi, jednak se kabely dodava do Danska.

Zemedelstvi ma k dispozici z celkove plochy pouze 8 % orne pudy a 2 % pastvin, ale presto diky velke mechanizaci a racionalnimu zpusobu obdelavani pudy staci vynosy kryt spotrebu. Zivocisna vyroba prevazuje nad rostlinnou. Pestuji se picniny, obili, zelenina, cukrovka. Chova se skot, vepri a ovce. Pri pobrezi je rozsiren rybolov.

Zeleznicni sit je vice z poloviny elektrifikovana. Nejhustsi sit je ve strednim a jiznim Svedsku. Silnicni a zeleznicni doprava je doplnena hustou siti vnitrostatnich leteckych linek a vodnich cest po tocich, jezerech a pruplavech. Pro odlehla mista je dulezite dokonale fungujici telefonni spojeni. ( V poctu telefonu na obyvatele je Svedsko na prednim miste ve svete ). Namorni doprava je soustredena do tri hlavnich pristavu : Stockholmu, Goteborgu a Malmo. Pro mezinarodni styk je vyznamne letecke spojeni, ktere zajistuje svedsko - dansko - norska spolecnost SAS. Do Danska, Nemecka a Polska vedou trajekty. Od roku 1972 je v provozu nejdelsi most v Evrope ( 7 km dlouhy ), spojujici ostrov Oland s pevninou.

Obyvatele jsou prevazne Svedove. Na severu ziji tez Laponci a Finove. Hustota osidleni je nerovnomerna. Vetsina obyvatel zije v jiznim a strednim Svedsku, na severu jsou velke plochy zcela neobydlene. Pece o vzdelani je na vysoke urovni, i v ridce obydlenych krajich na severu jsou zrizeny tzv. kocovne skoly.

Hlavni mesto Stockholm lezi pri vyjezdu z Baltskeho more do cleniteho Malarenskeho jezera. Je to vystavne moderni mesto, pro svou polohu na jezere nekdy nazyvane " Benatky severu ". Je sidlem krale a strediskem politickeho, hospodarskeho i kulturniho zivota statu. Krome mnoha jinych zajimavosti a pamatek je zde pozoruhodne prirodni narodopisne muzeum Skansen. Druhym nejvetsim mestem je pristav Goteborg ( 450 000 obyvatel ). Pri prulivu Oresund proti Kodani lezi treti nejvetsi mesto a pristav Malmo ( 265 000 obyvatel ). Sidlem univerzity se starou tradici je Uppsala. Norrkoping je strediskem papirenskeho prumyslu, z Halsingborgu vede trajekt do Danska. Nejseverneji polozenym pristavem je Lulea ( 60 000 obyvatel ) v Botnickem zalivu.

Ze Svedska se vyvazi hlavne zelezna ruda ( nejvice na svete ), celuloza a papir, drevo a vyrobky z neho, strojirenske vyrobky. Dovazeji se paliva a pohonne latky, kovy, nektere druhy potravin a textilu.

Predpoved pocasi na pristi 4 dny
Stockholm