Mexoko

 

 

Oficiální název (český): Spojené státy mexické
Oficiální název (originální): Estados Unidos Mexicanos
Státní zřízení: republika
Členství v mezinár. organizacích: OSN, OAS, ALADI, NAFTA
Hlavní město (počet obyvatel): Ciudad de México (22 mil. agl.)
Největší město (počet obyvatel):
Rozloha (pořadí ve světě): 1 958 201 km2 (14.)
Počet obyvatel (pořadí): 92 202 000 (11.)
Úřední, resp. užívané jazyky: španělština (úř. j.), indiánské jazyky
Kontinent: Severní a Střední Amerika
Měna: nové mexické peso

Přímořský stát na rozhraní Severní a Střední Ameriky, který se rozkládá mezi Tichým a Atlantským oceánem (Karibským mořem). Od starověku na jeho území kvetly vyspělé indiánské kultury a říše, mj. Zapotéků, Toltéků, Mayů a Aztéků. Španělské výboje od roku 1519 (Cortéz a další) vyvrátily zdejší říše a v letech 1525-1810 bylo území Mexika součástí místokrálovství Nové Španělsko (to zaujímalo, zejména na severu, mnohem větší území). V letech 1810-1821 probíhala válka za nezávislost vrcholící vyhlášením Mexického císařství (1822), které anektovalo i Střední Ameriku. Jednotlivé středoamerické státy se však vzápětí osvobodily (1823) a samo Mexiko se stalo republikou. Ta v průběhu 19. století ztratila značnou část svého území ve prospěch USA : nejprve Texas (1845, zprvu svobodný stát, později přičleněný k USA), po mexicko-americké válce (1846-1848) i Nové Mexiko, Arizonu, většinu Kalifornie. Občanské války mezi liberály a konzervativci (od 1858) využily k intervenci evropské mocnosti v čele s Francií (od 1862), která v letech 1863-1864 území Mexika fakticky okupovala a prosadila vyhlášení císařství v čele s Maxmiliánem Habsburským. V roce 1867 však bylo císařství svrženo a znovuustavena republika. Země byla poté dějištěm mnoha převratů, respektive diktatury prezidenta Porfiria Díaze (1877-1880, 1884-1911). Nová občanská válka vedla k jeho pádu a v roce 1917 k přijetí demokratické spolkové ústavy. V roce 1942 vyhlásilo Mexiko válku státům Osy. Po 2. světové válce vzdor ekonomickým problémům, souvisejícím i s prudkým populačním vzrůstem, panovala v zemi na latinskoamerické poměry v značná stabilita. V roce 1992 uzavřelo Mexiko smlouvu s USA a Kanadou o vytvoření Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA. Téhož roku bylo zahájeno povstání mayských rolníků v jihomexickém státě Chiapas. V roce1996 uzavřela vláda s povstalci sérii dohod o právech indiánské komunity, řešících otázky politického zastoupení, sociální, ekonomické a kulturní. Obě strany se dohodly na tom, že právo indiánského obyvatelstva na autonomii a sebeurčení bude začleněno do ústavy. V roce 1995 vstoupila v platnost smlouva o volném obchodu také s Kostarikou , Kolumbií a Venezuelou.

 


Zpět Domů Další

Jste návštěvník Atlasu Světa

logo_pb.gif (1561 bytes)