Přímořský stát ve Střední Americe rozkládající se mezi Tichým a Atlantským oceánem. V roce 1502 připlul k pobřeží Nikaraguy Kryštof Kolumbus, roku 1528 její území ovládli Španělé, kteří ho připojili ke generálnímu kapitanátu Guatemala (1570). Roku 1821 vyhlásila země nezávislost, ale vzápětí byla anektována Mexikem (do 1823). V letech 1823-1839 byla Nikaragua součástí Spojených středoamerických států, aby se po opětovném vyhlášení nezávislosti zmítala ve vnitřních sporech a občanských válkách. Ty - vedle období nezastřených diktatur (mj. 1936-1979 rodinný klan Somozů) - charakterizují dějiny této středoamerické republiky. Občanská válka s tzv. contras pokračovala i za vlády Sandinovské fronty, která navíc za účasti Kuby začala provádět socialistické experimenty. Volební vítězství demokratické opozice v čele s Violetou Barrios de Chamorro v roce 1990 ukončilo občanskou válku, i když napětí a spory obou hlavních uskupení přetrvávaly. Další jednání umožnila ukončit v roce 1994 vleklou parlamentní krizi. V roce 1995 odhlasovalo Národní shromáždění přes odpor prezidentky ústavní změny, které omezily legislativní pravomoci vlády.