Stát v Severní Americe rozkládající se od Atlantského po Tichý oceán a na řadě ostrovů. Až do příchodu Evropanů byly rozlehlé oblasti dnešních Spojených států obydleny poměrně řídce. Poprvé přistáli u břehů Ameriky Vikingové již v 10. a 11. století, ale pro Evropu byl Nový svět objeven až výpravami Kryštofa Kolumba roku 1492. V dalších stoletích se Severní Amerika stala cílem kolonizačních snah Španělska ( Mexiko , Florida, území západně od Mississippi), Nizozemska (část východního pobřeží), Francie ( Kanada , povodí Mississippi). Pro historii budoucích Spojených států měla největší význam anglická kolonizace atlantického pobřeží. Od roku 1664 se Británie postupně zmocnila nizozemských a části francouzských osad v Severní Americe a do roku 1773 vytvořila na pobřeží 13 kolonií (Massachusetts, New Jersey, New York, Rhode Island, Connecticut, New Hampshire, Pennsylvania, Delaware, Virginia, Maryland, North Carolina, South Carolina, Georgia), základ budoucích USA. Zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku 1775 vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. Roku 1776 vydal druhý Kontinentální kongres Deklaraci nezávislosti, která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle Konfederačních článků z roku 1781 si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. Válka za nezávislost skončila roku 1783 britským uznáním nového státu. Roku 1787 byl konfederativní charakter USA nahrazen systémem federativním. Od konce 18. století pak začala územní expanze USA směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: Vermont (1791), Kentucky (1792), Tennessee (1796), Ohio (1803). Roku 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana (její část přijata do Unie jako stejnojmenný stát roku 1812). Snaha připojit i Kanadu skončila neúspěšně válkou s Velkou Británií v letech 1812-1814. Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny státy: Indiana (1816), Mississippi (1817), Illinois (1818), Alabama (1819), Maine (1820), Missouri (1821). Roku 1819 získaly USA od Španělska Floridu (stát od 1845). Roku 1845 byl anektován Texas a po americko-mexické válce z let 1846-1848 Kalifornie (stát od 1850) a další území. Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: Arkansas (1836), Michigan (1837), Iowa (1846), Wisconsin (1848), Minnesota (1858), Oregon (1859). Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech 1860-1861 k secesi 11 jižních států (South Carolina, Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana, Texas, Virginia, Arkansas, North Carolina, Tennessee) a následně k občanské válce. Válka mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku 1865 a skončila vítězstvím Severu. Mohutný hospodářský rozvoj po skončení války byl doprovázen další expanzí na západ. Do 1. světové války zde vzniklo 15 dalších států: Kansas (1861), West Virginia (1863), Nevada (1864), Nebraska (1867), Colorado (1876), North Dakota, South Dakota, Montana, Washington (1889), Idaho, Wyoming (1890), Utah (1896), Oklahoma (1907), Arizona, New Mexico (1912). Roku 1867 odkoupila americká vláda od Ruska Aljašku a od 80. let 19. století pak USA expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu především do karibské oblasti a do Tichomoří (protektorát nad Portorikem a Kubou , ostrov Guam , Filipíny , anexe Havajských ostrovů roku 1898, rozdělení ostrova Samoa s Německem roku 1899, Průplavové pásmo v Panamě atd.). Americká účast v obou světových válkách na straně Spojenců významně přispěla k jejich vítězství. Po 2. světové válce bylo USA svěřeno do správy poručenské území OSN v Tichém oceáně a většina z něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy USA ( Marshallovy ostrovy , Mariany , Mikronésie atd.). Roku 1959 byly vytvořeny dva dosud poslední státy Unie - Aljaška a Havaj. Spojené státy se skládají z 50 států, federálního území s hlavním městem a sídlem vlády a Kongresu (District of Columbia), přidružených států s vnitřní samosprávou (Portoriko, Severní Mariany a další) a samosprávných území USA (Guam, Panenské ostrovy , Americká Samoa a další). Za 2. světové války, která přímo nezasáhla území USA (kromě Havajských ostrovů), se průmyslová výroba zdvojnásobila a USA se staly hospodářsky nejsilnějším státem světa a vedle SSSR rozhodující vojenskou velmocí. Roli vedoucí světové mocnosti zvýraznil pád komunistických režimů ve východní Evropě po roce 1989 a následný rozpad SSSR.

Prezidenti USA: